Analýza
Nord Stream 2 připraví Evropě prekérní situace

    Sporný plynovod, který je pokračovatelem původního Nord Streamu (Severního proudu) z let 2011 až 2012, má přivádět plyn z Ruska do Německa. Popudem k jeho vybudování byla plynová ukrajinsko-ruská krize zkraje roku 2009, kdy se některé evropské země na čele se Spolkovou republikou začaly bát o stabilitu dodávek této strategicky důležité suroviny. Konflikty, které jsou s tímto projektem spojené, budou podle portálu WiWo.de pokračovat i v tom roce.

    Nový německý kancléř Olaf Scholz se snaží, tedy alespoň slovně, ubrat tomuto ožehavému tématu na výbušnosti. "Při schvalování Nord Streamu 2 jde o soukromý podnikatelský záměr, o správní postup bez politického rozměru,” sdělil před časem jeden z kancléřových mluvčích. Psal se předvánoční čas a svým způsobem mělo jít o "mírové” poselství.

    Což není, píše WiWo.de, ani úplně špatné, nicméně také ne zcela dobré. Protože, jak je vidět hned zkraje nového roku, jen sotva kdy byly testování a uvedení do provozu natolik zpolitizované jako právě v případě Nord Streamu 2. S ohledem na možnou eskalaci vojenského konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou musela sama německá ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbocková při úvodní návštěvě ve Washingtonu připustit, že ruské vyjednávání se nese pod taktovkou cenového diktátu a že ozbrojený střet může mít dalekosáhlé diplomatické a hospodářské důsledky.

    Apolitická kauza? Ale kdeže!

    Může to totiž znamenat, že se Nord Stream 2 za daných okolností hned tak nerozjede. Protože daný plynovod je přesným opakem toho, co tvrdí Scholz. Politikou hýbe, a to notně. Od světové úrovně po vnitřní vztahy v nové německé koalici SPD, zelených a liberálů FDP. Přesto, nebo právě proto, by to měl být letošní rok, kdy má být toto napětí vyřešeno. V politické i cenové rovině.

    Není žádnou novinkou, že 1234 kilometrů dlouhé dvojité paralelní vedení z ruského Wyborgu do Lubminu u Greifswaldu v německém Meklenbursku-Předním Pomořansku je pikantním počinem. Jistě, existuje celá řada jiných plynových vedení z Ruské federace do Evropy: Nord Stream 1, Jamal přes Bělorusko a Polsko, ukrajinský rozvodný systém. U Nord Streamu 2 bylo předem jasné zadání: vést ruský plyn do EU tak, aby nebyl závislý na situaci na Ukrajině. Toto předsevzetí nebylo nikdy tajemstvím. Stejně jako to, že jeho hlavní investor, ruský státní koncern Gazprom, jde na ruku ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi. Třebaže mezi členy konsorcia (a spolufinančníky) plynovodu figurují například firmy, jako je francouzská Engie, rakouská OMV nebo dále Shell, Wintershall Dea, Uniper či BAF.

    Ani nepokryté Putinovy ambice neodradily v loňském roce vládu končící kancléřky Angely Merkelové (s ministrem financí Scholzem), aby kritizované vedení plynu s číslem 2 protlačila. Při jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem kancléřka si dokonce vymohla, aby zbrusu nový šéf Bílého domu upustil v případě Nord Streamu 2 od jakýchkoli sankcí. Sporné potrubí je od září 2021 technicky hotovo. V Moskvě to bylo oznámeno s náležitými fanfárami, následovalo urychlení zbylých prací. Obě potrubí jsou už naplněna zemním plynem. Potřebujete surovinu do Evropy? Pojďme na to, vzkazuje Kreml.

    Zelená od minulé velké koalice

    Nebo také ne, varuje WiWo.de. Protože stále chybí uznání čili nezbytná certifikace akciové společnosti Nord Stream AG jakožto nezávislého přepravce plynu ze strany Spolkové agentury pro sítě se sídlem v Bonnu. Tento proces, na nějž odkazoval Olaf Scholz, je ve stadiu správního řízení. A dělá vlny. Neboť spolková agentura prověřuje, na základě směrnice EU, především to, jestli odpovídá Nord Stream evropskému právu a má od sebe odděleny funkce dodávek plynu a provozu zařízení.

    Ano, toto zjišťování je nepolitické. Jenže aby bylo možné Nord Stream AG zkoumat, musel tomu předcházet předběžný souhlas spolkového ministerstva hospodářství. To muselo posvětit, že spouštěním provozu neohrozí zmíněná "AG” dodávky plynu do Německa a EU. A tady je politické kolbiště značně široké. Už proto, že "jistota zásobování" je silně výkladový pojem. Vždyť to, co se Evropy týká, může v být v jádru ukrajinskou záležitostí, i když se o ní v kontextu Nord Streamu úmyslně nemluví. Pomyslnou "politickou zelenou" vystavil rezort Nord Streamu 2 na samém sklonku velké koalice v loňském říjnu.

    Čekání na registraci. A nejen na ni…

    Spolková agentura pro sítě má jasně dané mantinely: na to, aby zveřejnila návrh svého nálezu, má čtyři měsíce. Bráno od zmíněného října, takovýto termín připadá na první polovinu ledna. Poté má převzít štafetu Evropská komise, jež má na zaujetí svého stanoviska také čtyři měsíce. Neobejde se to zřejmě bez průtahů, protože bonnská agentura své "pátrání” v prosinci pozastavila s poukazem na to, že Nord Stream AG není zaregistrována podle německého, nýbrž podle švýcarského práva.

    Aby se tak stalo, musejí právníci jmenované firmy urychleně zařídit, aby vznikla německá dceřiná společnost Nord Streamu AG. Jak dlouho to může trvat, nejí jisté. Ředitel agentury Jochen Homann ubezpečuje, že "u něj" nepadne verdikt před druhou polovinou tohoto roku. Jeho slova dláždí cestu pro skutečnost, že právní prověrka bude tiše vyčkávat, co přinese politický vývoj. Sice už jednou požehnaný, ale minulou vládní garniturou.

    Co je Nord Stream 2

    Nord Stream 2, jehož výstavba přišla na 11 miliard USD, má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Dříve vybudovaný podmořský plynovod Nord Stream, který je v provozu od roku 2011, má stejnou kapacitu. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.