Měnový výbor norské centrální banky Norges Bank na svém čtvrtečním zasedání zvýšil hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,5 procenta. Norsko se tak vydalo opačným směrem než většina světových centrálních bank předních rozvinutých ekonomik, které svou měnovou politiku naopak uvolňují. Banka však v prohlášení rovněž upozornila, že další zvyšování úroků je méně pravděpodobné kvůli globálnímu ekonomickému zpomalení.
Čtvrteční zvýšení úroků v Norsku je již čtvrté za 12 měsíců. Banka zvyšuje úroky díky prudkému oživení domácí ekonomiky vedenému rapidním růstem investic do ropného průmyslu, slabou měnou a zvýšením vládních výdajů.
Centrální banka také revidovala výhled na roky 2019 až 2022, který naznačil, že úroková sazba zřejmě nyní dosáhla svého vrcholu, i když podle ekonoma Danske Bank Franka Julluma existuje 40procentní šance na další zvýšení v příštím roce. Podle nového výhledu má ekonomika vzrůst v letošním roce o 2,7 procenta, nejrychleji od roku 2012. Inflace má činit 2,3 procenta, překoná tak dvouprocentní limit stanovený centrální bankou jako strop cenové stability.
Mezi deseti největšími ekonomikami světa je Norges Bank jedinou centrální bankou, která úroky zvyšuje. Ostatní, včetně americké centrální banky (Fed) a Evropské centrální banky (ECB) úroky snížily, případně je nechávají na nízkých úrovních, kvůli zhoršujícímu se výhledu globálního ekonomického růstu.
Norsko je se zvyšováním úroků téměř ojedinělé i v globálním měřítku. V poslední době zvýšily úroky jen Kazachstán a Gruzie. Mezi rozvíjejícími se ekonomikami dominuje stejně jako mezi největšími deseti ekonomikami světa snižování úroků. Mezi země, které nedávno uvolnily měnovou politiku, patří Rusko, Turecko, Ukrajina a Vietnam, upozornila agentura Reuters.
Jedním z důvodů, proč Norsko může zvyšovat náklady na úvěry, jsou masivní investice do ropného průmyslu, které zvýšily čtvrtletní ekonomický růst na 0,7 procenta. Inflace v zemi je pak nad dvěma procenty. Norsko je také na rozdíl od jiných vývozců ropy méně náchylné na fluktuaci cen ropy, protože nadbytky z příjmů z prodeje ropy přesouvá do obrovského státního fondu, ze kterého je může v případě potřeby čerpat.
Fed ve středu podruhé od července snížil hlavní úrokovou sazbu. ECB minulý týden snížila depozitní úrokovou sazbu hlouběji do negativního pásma a slíbila neomezeně dlouhý nákup aktiv.
Analytici však upozorňují, že vzhledem k růstu úroků je překvapivá slabost norské koruny. Vůči dolaru v letošním roce klesla o tři procenta a k euru zůstává zhruba beze změny. Dnes před oznámením centrální banky norská koruna k euru rostla, po oznámení však část zisků smazala, napsala agentura Reuters.
