Fakta
Nové istambulské letiště má velké ambice

Nové istanbulské letiště (oficiálně Letiště Istanbul) bude v první fázi s kapacitou 90 milionů cestujících ročně třetím největším na světě po letišti Hartsfield-Jackson v Atlantě (102 902 992 cestujících v roce 2017) a po mezinárodním letišti v Pekingu, které loni odbavilo 95 786 442 cestujících. Po dalším rozšíření, které má být dokončeno v roce 2025, by mělo mít kapacitu až 200 milionů cestujících, což by z něj mělo učinit největší letiště na světě podle počtu cestujících.

Do pětice největších letišť podle počtu pasažérů patří ještě Mezinárodní letiště v Dubaji (88,5 milionu cestujících v roce 2017), Losangeleské mezinárodní letiště (84,6 milionu) a O'Harovo letiště v Chicagu (79,8 milionu). Letiště Václava Havla odbavilo loni pro srovnání rekordních 16,8 milionu pasažérů.

V Istanbulu dosud fungovala dvě mezinárodní letiště - Atatürkovo, které leží blízko centra Istanbulu v západní části města, a letiště Sabihy Gökçenové, které se nachází v asijské části Istanbulu. Sabiha Gökçenová byla první tureckou pilotkou a adoptivní dcerou zakladatele moderního tureckého státu Kemala Atatürka. Atatürkovo letiště nyní bude uzavřeno a na jeho místě vznikne park a výstaviště.

Podle serveru CIA World Factbook je nyní v provozu ve světě přes 42.000 letišť různých druhů. Letištní velmocí jsou s více než 14.000 letišti Spojené státy. Následuje Brazílie (asi 4100), Mexiko (přes 1700), Kanada (1500) a Rusko (přes 1200).

Velké letiště mezinárodního významu se nyní buduje také v Německu. Otevření Braniborsko-berlínského letiště Willyho Brandta však bylo v uplynulých téměř deseti letech opakovaně odkládáno a nyní je plánováno na roky 2020 až 2021. Náklady na stavbu tohoto letiště se zatím odhadují na 9,4 miliardy eur a ročně by mělo přepravit po plném dokončení 34 milionů pasažérů. V německém hlavním městě jsou nyní v provozu dvě letiště - Tegel v bývalé západní části Berlína a Schönefeld v bývalé východní části metropole.

Loni v květnu schválila dolní komora polského parlamentu zákon, který umožní výstavbu nového letiště, které se má nacházet zhruba 40 kilometrů západně od Varšavy, blízko dálnice do Berlína. Postaveno má být do konce roku 2027. Počáteční kapacita letiště má být zhruba 45 milionů cestujících ročně, postupně by se měla zvýšit na 100 milionů cestujících ročně. Náklady na letiště byly už dříve odhadnuty na 30 miliard zlotých (asi 6,9 miliardy eur). Obyvatelé obce Baranów, kde má nové letiště stát, v nezávazném referendu stavbu letiště odmítli.

V budoucnu by se světovou jedničkou mezi letišti mělo stát Maktúmovo mezinárodní letiště v Dubaji, které by po kompletním dokončení za 32 miliard dolarů v roce 2027 mělo ročně odbavit až 220 milionů cestujících.

Základní údaje o novém letišti v Istanbulu

Tendr na nové letiště v Istanbulu byl vypsán v roce 2013, základní kámen letiště byl položen v červnu 2014 a výstavba začala v květnu 2015. Letiště se nachází na předměstí Arnavutköy v evropské části Istanbulu 35 kilometrů severozápadně od centra patnáctimilionového Istanbulu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan letiště slavnostně otevřel letos 29. října. Ceremonie se konala symbolicky v den 95. výročí vzniku Turecké republiky. První komerční let se uskutečnil 31. října 2018 na trase Istanbul-Ankara.

Podle údajů provozní společnosti IGA vyšla stavba nového letiště na 10,25 miliardy eur (asi 265 miliard Kč). Do roku 2020 by měla k novému letišti vést linka metra. Dominantou letiště je přes 90 metrů vysoká kontrolní věž, počítá se i s obří mešitou.

Letiště by mělo v počátcích zaměstnávat 16 000 lidí, v budoucnu by se jejich počet měl navýšit do roku 2025 přímo či nepřímo až na 200 000 lidí a po plném dokončení v roce 2028 by se letiště a všechny přidružené provozy měly podílet až na pěti procentech tureckého HDP. Celková rozloha by měla být 47 kilometrů čtverečních (necelá desetina rozlohy Prahy).

Výstavbu letiště, na které se podílelo 36 000 lidí, provázely i kontroverze. Úřady uvádějí, že od zahájení prací v roce 2015 při stavbě zahynulo 30 lidí, podle odborů je ale tento počet silně podhodnocený. Ekologičtí aktivisté například kritizovali fakt, že výstavbě letiště padlo za oběť 657 950 stromů. Loni v září poslal soud do vězení dvě desítky stavebních dělníků, kteří protestovali proti špatným pracovním podmínkám při budování letiště. Protesty dělníků policie rozehnala slzným plynem.