Revoluční krok
Nový jaderný reaktor v Česku jako cesta k úspěchu

Vláda Spojených arabských emirátů letos 6. dubna zahájila provoz prvního reaktoru jaderné elektrárny Baráka. Ten v březnu loňského roku dokončil návoz paliva a po testování dosáhl v červenci první kritikality. Pro Emiráty je to historický milník, neboť nyní mohou elektřinu vyrábět z jaderného zdroje s nulovou uhlíkovou stopou a dodávat do domovů a firem v zemi, která byla po tisíce let pustou krajinou.

Stavba jaderné elektrárny Baráka byla oficiálně zahájena 27. prosince 2009. Jde o projekt na klíč využívající moderní jihokorejský reaktor APR1400. Ten byl vybrán transparentní soutěží, do které se přihlásily přední společnosti z celého světa provozující jaderné elektrárny. APR1400 se od ostatních modelů lišil především mimořádnými bezpečnostními prvky, konstrukcí, výkonem, technologií a výhodnou cenou. Skutečná výstavba začala v červenci 2012 po obdržení licence k výstavbě a komerční provoz se podařilo zahájit již během devíti let.

Baráka je první jadernou elektrárnou ve Spojených arabských emirátech a bývá často zmiňována jako příklad úspěšně realizované elektrárny bez významného zpoždění a překročení plánovaného rozpočtu, navíc navzdory nelehkým přírodním podmínkám. Úspěch projektu tkví zejména v silném partnerství Jižní Koreje a Spojených arabských emirátů, dlouholetých zkušenostech korejských firem, vynikajícím projektovém řízení a ve spolehlivém dodavatelském řetězci.

První blok elektrárny Baráka představuje významný pilíř ve strategii vlády Spojených arabských emirátů pro odklon od ropy. APR1400 je výkonný reaktor vybaven pokročilými bezpečnostními prvky a s certifikací od amerického regulátora NRC. První model byl postaven v Shin Kori 3 a 4 v Koreji, kde se jeho kvality potvrdily. Třetí blok nezaznamenal ve dvou prvních cyklech od komerčního spuštění žádnou poruchu. Čtvrtý blok pak zahájil komerční provoz po sedmiměsíčním testování bez jediného neplánovaného výpadku. To mělo velký vliv na pozitivní vnímání korejské jaderné technologie ve světě.

V prosinci 2015 Česko a Jižní Korea přijaly dohodu o spolupráci v oblasti jaderné energetiky a na podzim 2018 se ke Koreji kladně vyjádřila i Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. V České televizi prohlásila, že Jižní Korea má nejlepší reference ke stavbě jaderných reaktorů, které získala stavbou elektrárny Baráka, při které se jí podařilo dodržet časový harmonogram a stanovený rozpočet. Drábová je v českém jaderném průmyslu klíčovou osobou, která si za dobu svého působení v úřadu od roku 1999 zasloužila důvěru veřejnosti. Její vyjádření rezonovalo v českých médiích a přispělo k pozitivnímu vnímání jihokorejského jaderného průmyslu v Česku.

Česko se momentálně připravuje na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany, o kterou se ucházejí společnosti KHNP, Westinghouse a EDF. Jihokorejský uchazeč KHNP u navrhovaného reaktoru APR1000 s výkonem 1000 MW vychází ze specifických podmínek českého projektu, jako je elektrizační soustava, přeprava těžkého nákladu či například kapacita vody pro chlazení. APR1000 využívá stejný chladicí systém reaktoru jako typ OPR1000, kterých je v Koreji dvanáct, a vychází z moderního APR1400 s certifikátem NRC a EUR, umožňující výstavbu v Evropě.

Česká republika má v provozu šest jaderných reaktorů a technologicky i personálně je připravena vyrábět hlavní komponenty a potřebná zařízení. Jedinečná česká technologie a dodavatelský řetězec spolu s výjimečným korejským reaktorem a schopností stavit včas by mohly být dokonce tou pravou kombinací. Dostavba Dukovan proto představuje pro Česko a Jižní Koreu skvělou příležitost k prohloubení vzájemných vztahů. Významně by tím přispěly k rozvoji bezuhlíkové ekonomiky a společně by rozšířily své působení v Evropě.

Autorem článku je Dr. Ki Sig Kang, bývalý technologický šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA)