Čtyřiačtyřicetiletý Martin Blessing nahradí od příštího roku Klause-Petera Müllera na postu nejvyššího šéfa Commerzbank, druhé největší německé banky. Ta kontroluje třetí největší polský finanční ústav BRE Bank, který o tomto víkendu spouští v ČR internetovou banku mBank.
Jak se díváte na bankovní sektor ve střední a východní Evropě? Chystáte zde nějaké akvizice?
Po Německu je pro nás druhým nejdůležitějším trhem právě region střední a východní Evropy, zejména Polsko. Do BRE Bank jsme vstoupili v roce 2000 a po sedmi letech, před několika dny, jsme získali dvoumiliontého klienta. Pro srovnání: co se týče obdobných služeb, které nabízíme v Německu, dosáhli jsme jednoho milionu klientů až během čtrnácti let. Chceme expandovat na Ukrajině, kde jsme získali banku Forum. V Česku a na Slovensku jsme aktivní v korporátním bankovnictví a prostřednictvím projektu mBank cílíme nyní i na drobné klienty. V akvizicích v regionu chceme pokračovat, ale nyní není na stole nic konkrétního.
Proč právě do Česka expandujete formou přímého bankovnictví?
Nápad mBank vznikl na jedné večeři s panem Lachowským (výkonný šéf BRE Bank, pozn. red.) před pouhými deseti měsíci ve Varšavě. Bavili jsme se tam o možnostech, jak více vstoupit na trhy střední a východní Evropy. Jako první jsme zvažovali akvizici některého z ústavů v Česku a na Slovensku, ale vzhledem k tomu, že ty jsou již rozebrány a trh je do značné míry „přebankován", jsme se nakonec rozhodli - inspirováni v Německu velmi úspěšnou ING-DiBa (obdoba českého ING Direct, pozn. red.) - pro projekt přímého bankovnictví.
Je pro vás internetové bankovnictví hlavním způsobem, jak prorazit do regionu střední a východní Evropy?
Je to zejména přirozený způsob. Za prvé, ekonomiky těchto zemí rostou. Za druhé, bankovní sektor roste ještě rychleji než v průměru HDP v regionu. Stejně tak stoupá internetová penetrace a intenzita využití webových služeb. To jsou dobré podmínky pro rozjetí úspěšného byznysu v dané sféře.
A jak se díváte na rozvoj internetového bankovnictví v Německu?
Když se tu poprvé začalo před deseti lety mluvit o on-line bankovnictví, zamýšleli jsme příslušné produkty zacílit spíše za na nízkopříjmové zákazníky z venkovských oblastí, kde je náročnější udržovat rentabilní pobočku. V současnosti se však ukazuje, že internetové bankovnictví je pro zákazníky s vyšším vzděláním i příjmy, kteří pocházejí spíše z větších měst. Tito lidé mají větší inklinaci k využívání internetu. Shodná cílová skupina rapidně roste právě i v zemích střední a východní Evropy, což je další důvod, proč tam vstupujeme s přímým bankovnictvím. Ostatně, s růstem v tomto regionu máme dobré zkušenosti. Když jsme naposledy, v roce 2003, navyšovali podíl v BRE Bank, a to z 57 na 70 procent, stála jedna akcie banky nějakých 96 zlotých. Dnes je to kolem 520 zlotých. Znám mnohem horší investice. Samozřejmě, máme odpisy i v těchto zemích, ale to už k byznysu prostě patří. Nelze však čekat lineární růst v dalších deseti patnácti letech, jsem si jistý, že i v tomto regionu dojde v cyklickému útlumu.
Vraťme se k akvizicím. Vezměme to naruby: usiluje nějaký ústav o převzetí Commerzbank?
Diskuse na toto téma se táhnou přes pětadvacet let. Skoro každé čtvrtletí nás má někdo přebírat, ale nikdy k tomu nedošlo. V této věci už jsem tedy naprosto klidný.
Jaký vývoj bankovního sektoru očekáváte ve střední a východní Evropě v souvislosti s hypotečním krizí v USA?
Myslím, že tento region nebude dopady krize zasažen „v první linii". Neslyšel jsem o žádné bance z regionu, která by investovala do amerických rizikových hypoték. Důvod je prostý. úvěrový trh v těchto zemích roste takovým tempem, že nebylo příliš potřeba se ohlížet jinam, za oceán. Commerzbank sama investovala do rizikových hypoték, a to 1,4 miliardy eur. To odpovídá 0,2 až 0,3 procenta našich celkových investic. Odepsali jsme asi 290 milionů eur. Jsou to velké peníze, ale ne problém, který bychom nevyřešili. Při velikosti Commerzbank letos neočekávám nějaké velké hlubší potíže, nicméně další vývoji velmi pozorně sledujeme. Mezinárodní trh včetně regionu střední a východní Evropy může být ale „v druhé linii" zasažen krizí likvidity. Například kazašský trh je z velké části závislý na externím financování, a proto tam může dojít k vážnějším problémům. Polsko, Česko nebo Slovensko jsou však z hlediska financování poměrně soběstačné.
Martin Blessing (44)
Nadcházející výkonný šéf Commerzbank pochází z bankéřské rodiny. Dědeček Karl byl prezidentem Bundesbank, otec Werner členem představenstva Deutsche Bank. A navíc, Blessingova manželka Dorothee je partnerkou v Goldman Sachs. Blessingovi jsou tudíž jednou z nejvlivnějších finančnických dynastií v Německu. Martin se narodil v Brémách, od počátku mu nescházela ctižádost a cílevědomost. Nepůsobí však dojmem koženého bankéře: místo rolexek nosí i swatchky, na zápěstí neskrývá ani utkaný „náramek přátelství", dárek od jedné ze tří dcer. Bleskovou kariéru zahájil jako bankovní učedník v Dresdner Bank v první půli osmdesátých let. Studoval ve Frankfurtu a St. Gallenu, kde poznal svou ženu. V roce 1988 získal titul MBA na Chicagské univerzitě. V letech 1989 až 1996 působil jako konzultant společnosti McKinsey ve Frankfurtu a New Yorku, poté se vrátil zpět k Dresdner Bank, kde měl na starosti privátní klientelu. Po krátkém působení v Advance Bank nastoupil v roce 2001 do Commerzbank - opět sekce privátního bankovnictví. Zlé jazyky tvrdí, že milovník joggingu a občasný maratonec tu měl snadné živobytí, jen sklízel ovoce po předchůdcích. Blessing se nicméně vypracoval na post nejvyšší - do křesla výkonného šéfa oficiálně usedne 15. května 2008.
Foto: AP, profimedia
