Příliv čínských přímých zahraničních investic do Severní Americky a Evropy se v loňském roce propadl o 73 procent na šestileté minimum 30 miliard dolarů (668 miliard korun). Za poklesem stojí hlavně přísnější posuzování investičních dohod ve Spojených státech a čínské restrikce na investice do zahraničí. Vyplývá to z údajů právnické společnosti Baker McKenzie.
Údaje odrážejí dopady obchodních a politických třenic mezi Washingtonem a Pekingem.
Příliv čínských přímých zahraničních investic do Spojených států loni klesl o 83 procent, zatímco jejich příliv do Kanady se o 80 procent zvýšil. Nárůst zaznamenaly také některé evropské země, například Německo, Francie a Španělsko, celkově však příliv čínských přímých zahraničních investic do Evropy klesl. Zvýšil se ale do zemí střední a východní Evropy, uvádí zpráva.
Přísnější regulační prověrky v loňském roce vedly ke zrušení 14 čínských investičních dohod v Severní Americe v celkové hodnotě čtyři miliardy dolarů (89 miliard korun) a sedmi čínských investičních dohod v Evropě za 1,5 miliardy dolarů (přes 33 miliard korun).
"Některé dohody se stále uskutečňují navzdory novým pravidlům pro posuzování investic, obchodním třenicím a kontrole investic v Číně," uvedl Michael DeFranco, který má ve společnosti Baker McKenzie na starosti oblast fúzí a akvizic. Dodal ale, že všechny strany potenciální dohody musejí věnovat velké úsilí tomu, aby posoudily, zda je transakce životaschopná.
