Býval to problém Řecka, poté zemí PIG (Portugalska, Irska a Řecka), chvíli nato už PIIGS (když se ke stávajícím hříšníkům přidaly Itálie a Španělsko), a dnes to vypadá tak, že dluhová krize sužuje celou Evropu.
Stabilizovat situaci měla dohoda ze summitu z konce minulého týdne o hlubší fiskální integraci jádra unie. Velké otazníky ohledně osudu Evropy však přetrvávají.
1. Politický rozkol a dvourychlostní (nebo třírychlostní?) EU
Vztahy mezi fiskálně zdravými Německem, Finskem a Nizozemskem a zbytkem Evropy vedeným Francií se vyostřují. Z pátečního evropského summitu sice vzešly požadavky na zavedení automatických sankcí při porušování fiskálních kritérií a v budoucnosti by mělo docházet k větší kontrole rozpočtů členských států, přesto však byly závěry summitu příliš obecné na to, aby obnovily důvěru na trzích a přesvědčily ratingové agentury.
Hlavní otázku, tedy jak zmírnit aktuální problémy zemí, které se nejsou schopny financovat na volném trhu, summit nevyřešil. Na to také hned zareagovala agentura Moody's.
Summit znovu poukázal na rozpolcenost Evropy, když Velká Británie definitivně odmítla připojení se k užšímu jádru EU a země mimo eurozónu si nechaly čas na rozmyšlenou. Čím méně zemí se k větší fiskální integraci připojí, tím složitěji bude eurozóna shánět prostředky pro své záchranné fondy.
2. Existuje šance na eurobondy?
Společně vydávané evropské dluhopisy by umožnily vzájemnou solidaritu v rámci eurozóny, silné země by se postavily za dluhy slabších členů. Vznik eurobondů by ovšem implikoval časově náročné a rozsáhlé úpravy smluv zahrnující i změnu role ECB. Navíc Německo, které má dnes v unii hlavní slovo, se staví tvrdě proti.
3. Náklady na financování dluhů mohou kdykoli nekontrolovaně vzrůst
Výnosy z italských státních dluhopisů trhaly rekordy v listopadu. Na aukcích na sekundárních trzích po nich nebyla poptávka a výnosy desetiletých dluhopisů vystřelily až na úroveň pro Itálii neudržitelnou - 7,3 procenta. Koncem měsíce se růst výnosů neomezil jen na země PIIGS, výpůjční náklady prudce vzrostly i Francii, Rakousku a Německu, což znamená, že se krize nevyhýbá ani dosavadním evropským "bezpečným přístavům".
Pokračování článku, který vznikl ve spolupráci s Investičním webem, čtěte zde.
