Kvalitní potraviny
Jak ušetřit při nákupu potravin, a přitom nejíst blafy?

Je vůbec možné nakupovat zdravé potraviny a zároveň ulevit (nebo aspoň nepřitížit) své peněžence? Nebo si kvalitní stravování mohou dovolit pouze bohatí lidé? Zeptali jsme se odborníků na stravování a zdravý životní styl.

"Farmářské trhy jsou moc drahé. A čerstvé potraviny v obchodech zrovna tak. To si prostě nemůžeme dovolit. Radši si koupíme nějaké polotovary ze supermarketu za pár korun. Vyjde to levněji a ještě ušetříme čas s přípravou jídla." Tuto filozofii zastává poměrně velké množství českých domácností. Jenže často nejde ani tak o ušetřené peníze - rozdíl v kvalitativně naprosto odlišných potravinách je často jen pár korun -, ale spíš o pohodlnost.

Vždycky je totiž jednodušší a rychlejší hodit do trouby mraženou pizzu nebo zalít vodou z rychlovarné konvice instantní polévku z pytlíku než si připravit zdravou domácí polévku nebo nějaký pokrm z čerstvých surovin. Málokdo si ale uvědomuje, že mu jednou tohle gastronomické mučení jeho organismus vrátí i s úroky. Zkuste si někdy pořádně prostudovat složení potravin s delší trvanlivostí, které si domů nosíte ze supermarketů. U některých výrobků vám budou dost možná vstávat vlasy hrůzou.

Dá se nakupovat zdravě, a přitom levně?

Odborníci na zdravou výživu a životní styl se jednohlasně shodují v tom, že na jídle by se šetřit nemělo. Ale i když nemáme kdovíjaký rozpočet, neznamená to, že nemůžeme jíst zdravě. Kromě toho, že budeme zkoumat složení jednotlivých výrobků, měli bychom se také naučit hledat správná místa, kde se dají pořídit vždy čerstvé potraviny. Kvalitnější potraviny jsou navíc výživově hodnotnější, stačí jich tedy míň. Jestliže se navíc budeme držet sezonních výrobků a naučíme se je doma zpracovávat sami, můžeme mít vyhráno.

Co našim čtenářům doporučují odborníci na slovo vzatí? Dá se podle nich nakupovat levně a zároveň zdravě?

Rudolf Náprstek,
předseda Občanského sdružení Zdravá potravina

Frustrace spotřebitelů, kterou jako občanské sdružení Zdravá potravina pociťujeme, je zřejmá. Opakuje se v mnoha různých podobách, které se dají shrnout do dvou vět: "Můžu vůbec ještě něco jíst? Ve všem je chemie, a když náhodou není, jsou tyto potraviny neúměrně drahé." Ve skutečnosti to zas taková tragédie není. Často se sice objevuje argument, že bez chemie a "éček" se už nic vyrobit nedá, to ale není pravda. Skutečně existují potraviny v rozumné (laicky řečeno nešizené) kvalitě, bez chemie, ze surovin, které v nich být mají, a bez surovin, které v nich nemají co dělat.

Přesně z toho důvodu jsme vytvořili logo Zdravá potravina, které je určeno pro označení potravin, které splňují komplexní kritéria kvality. Najdete je na www.zdravapotravina.cz, stejně jako potraviny, které už toto logo získaly. Cílem je, aby spotřebitel v obchodě podle zeleného jablíčka na potravině poznal, že si za něj někdo dal práci se zkoumáním složení.

Jinak totiž zbývá jen jediná rada, kterou sice mnoho lidí nechce slyšet, protože znamená práci, ve skutečnosti je ale ze všech možností nejlepší - začít se zajímat o informace o potravinách, především si zjišťovat, jak se pozná kvalitní potravina od té "ošizené". Pak musí člověk nasadit brýle nebo vzít do ruky lupu a složení každé neznámé potraviny pročíst. Tato myšlenka spoustu lidí odrazuje, ale pokud něco se svým košem potravin chceme udělat, nezbývá nic jiného. Je dobré si uvědomit, že toto pročítání nás čeká ve velkém jen jednou. Většina z nás kupuje stejné potraviny, které máme vyzkoušené a jež nám chutnají.

OS Zdravá potravina připravuje seriál, který shrne základní rady a tipy, jak rozeznat potravinu a "otravinu". Pár praktických i obecných rad si můžeme ukázat hned teď:

Vyhýbejte se umělým sladidlům - Aspartam, Acesulfam K, Sacharin, to jsou názvy těch nejpoužívanějších. Výrobcům přinášejí úsporu při výrobě, vám zas mohou přinést některé nežádoucí účinky.

Křehčené maso - maso, do kterého byla vpravena voda; špatně se zpracovává; ekonomicky vzato, kupujete si méně masa za více peněz (v přepočtu na 1 kg váhy masa).

Balená voda - určitě možnost, kde se dá ušetřit, aniž se ošidíme. Na většině míst v Česku je kohoutková voda minimálně stejně kvalitní jako ta balená. Občas si můžeme dopřát vodu minerální, ale pozor, ty nejsou určeny ke každodenní pravidelné konzumaci, jak někdy sugerují reklamy.

Pokračování článku, který vznikl ve spolupráci se serverem FinMag.cz, čtěte ZDE.