Průzkum
Odejdu za penězi do ciziny, zvažuje pětina mladých Čechů

Téměř každý pátý Čech ve věku mezi 18 a 24 lety uvažuje o tom, že se přestěhuje do jiné země, aby si finančně polepšil. Vyplývá to z průzkumu společnosti Intrum Justitia, která se zabývá správou pohledávek. Každoročního průzkumu finanční situace se zúčastnilo přes 22 400 Evropanů z 21 zemí.

Skoro polovina dotázaných Čechů v téže věkové skupině shodně poukazuje na průběžné zlepšení v oblasti osobních financí. Celá polovina ale přiznává, že během uplynulých 12 měsíců pozdě zaplatili alespoň jednu fakturu, čtyři procenta pak pět a více faktur. Na úhradu účtů si během posledních šesti měsíců vypůjčilo peníze 12 procent mladých. Nejčastěji si půjčili od rodiny (38 procent), přátel (25 procent) a banky (23 procent).

Téměř každý čtvrtý (23 procent) mladý Evropan uvažuje o přestěhování do jiné země kvůli finanční situaci. V Maďarsku je 60 procent mladých lidí připravených se kvůli financím přestěhovat. Následuje Polsko s 41 procenty, Slovensko s 40 procenty a Itálie s 37 procenty.

"To, že mladí Evropané mají malou důvěru v budoucnost svých zemí, je problematické pro všechny. Pro mladého člověka ve věku 25 let nebo méně je zcela přirozené si představovat svět, ve kterém by mohl prostřednictvím tvrdé práce svůj život zlepšit. Pozitivní interpretací našeho výzkumu je, že mnoho mladých Evropanů je připravených zasadit se o zlepšení vlastní situace. Negativním rysem je ale to, že nemají dostatek důvěry v možnost toho dosáhnout ve vlastní zemi," komentoval čísla prezident Intrum Justitia Erik Forsberg.

Touha po lepší ekonomické budoucnosti je vlastní mladým lidem napříč celou Evropou. Dokonce i v zemích s relativně dobrou finanční situací, jako je Německo a skandinávské státy, zvažuje šest až třináct procent mladých lidí ve věku 18 až 24 let, že by mohli zkusit hledat lepší vyhlídky jinde. Také 24 procent mladých Francouzů a 13 procent Britů uvedlo, že zvažují možnost odstěhovat se do jiné země, aby svou životní situaci zlepšili.

Evropský report o platbách spotřebitelů ukazuje, že pouze 67 procent mladých Evropanů je přesvědčeno, že mají šanci výrazně zlepšit svou životní ekonomickou situaci. Pětina respondentů uvedla, že jejich děti na tom budou finančně hůře než oni, a každý čtvrtý mladý Evropan si nemyslí, že jeho finanční situace bude lepší než jeho rodičů. Téměř pětina mladých Evropanů se domnívá, že není realistické očekávat, že by svou finanční situaci mohli zlepšit.

"Je to pravděpodobně poprvé v novodobých dějinách, kdy mladá generace nemá stejné ekonomické příležitosti jako její rodiče. Výsledky zprávy ukazují, že Evropa se rozděluje na ty, kdo mají velké možnosti a naději, a na ty, jejichž možnosti jsou jenom omezené, a kvůli tomu přicházejí i o vyhlídky do budoucna," dodal Forsberg.

Naděje v lepší budoucnost a možnost zlepšit vlastní finanční situaci je nejsilnější mezi mladými Estonci, kde ji vyjádřilo 87 procent respondentů. Ve Švédsku je jich stejně optimistických 83 procent a v Norsku 80 procent. V Řecku si podle průzkumu pouze 41 procent mladých lidí myslí, že mají realistickou šanci výrazně zlepšit svou životní situaci, což je nejnižší hodnota v celé Evropě. Za Řeckem následuje Maďarsko s 52 procenty a Belgie s 57 procenty.