Sázky a loterie
Plošné zdanění hazardu? V EU je to jinak, namítá sdružení

Výhry ze sázek a loterií v Evropské unii plošně nedaní žádná země. Pro určité druhy her ji uplatňují pouze Polsko a Chorvatsko, kde se kvůli tomu 60 procent sázek přesunulo k nelegálním provozovatelům. Sdělil to ředitel Institutu pro regulaci hazardních her Jan Řehola. Reagoval tak na vládní návrh, podle kterého se mají danit 15 procenty čisté výhry nad 100 tisíc korun. Stát podle něj žádné dodatečné peníze nezíská. Vládní návrh má v září projednat sněmovna. Podle aktuálního vyjádření ministerstva financí, které návrh předložilo, nelze však zkušenosti z jiných států přenášet, protože každý má nastavená jiná pravidla pro provozování her a jejich kontrolu.

"Aktuální výše zdanění hazardních her již překračuje míru efektivního zdanění. O tom svědčí skutečnost, že se příjmy státu z daně z hazardních her pravidelně snižují. Navrhované zdanění výher logicky přinese pouze nárůst černého trhu a další snížení příjmů státu z hazardních her," uvedl Řehola.

Výnos daně z hazardních her plynoucí do veřejných rozpočtů podle Generálního finančního ředitelství (GFŘ) loni meziročně klesl o pětinu na 9,7 miliardy korun. Podle GFŘ nemusí jít o konečnou částku, po doměření daně se ještě může změnit. "Ministerstvo dlouhodobě očekávalo, že od roku 2018 výnos daně z hazardních her poklesne. Jedním ze základních cílů, se kterým byla přijímána nová hazardní legislativa, bylo snížení dostupnosti technických her," sdělil mluvčí ministerstva financí Jakub Vintrlík.

Nárůst černého trhu podle Řeholy dokazují mimo jiné zkušenosti ze zahraničí. "Polsko za nevhodný daňový systém platí vysokou cenu. Téměř 60 procent všech uzavřených sázek se tam uskuteční na nelegálním, nekontrolovaném a nezdaněném trhu. Polské ministerstvo financí eviduje 6800 nelegálních internetových stránek, které cílí s nabídkou nelegálního hazardu na polské občany," uvedl dále Řehola. V Chorvatsku podle něj do dvou let po zavedení daně pro určité typy výher poklesl legální trh o pětinu.

Podle Vintrlíka však zkušenostmi ze zahraničí nelze jednoduše argumentovat. "V Česku hrají při provozování a kontrole hazardních her roli například i samotné obce, které díky nové regulaci hazardu z roku 2016 získaly zákonem jasně danou pravomoc rozhodovat o umístění provozoven hazardu na svém území," uvedl dále Vintrlík.

Vláda v červnu uvedla, že zavedením daně z výher nad 100 tisíc korun očekává výnos 3,6 miliardy korun. To je podle Řeholy naprosto nereálné. "Po vyhodnocení relevantních dat od provozovatelů, která zohledňují skutečnou četnost výher nad 100 tisíc korun a další faktory, je zřejmé, že reálný výnos této daně bude maximálně v řádu nižších stovek milionů korun. Celková bilance pro státní rozpočet však bude zcela jistě záporná, neboť v důsledku zdanění výher nastane odliv hráčů k nelegálním provozovatelům. Tím klesne výběr sektorové daně od legálních státem licencovaných provozovatelů," dodal Řehola.

Ministerstvo financí svůj původní odhad postupně snížilo na řád vyšších stamilionů korun. Podle Vintrlíka při původním odhadu nebyla známa podrobná data.

Návrh ministerstva financí počítá také se zvýšením sazeb u kurzových sázek, tombol, turnajů malého rozsahu a tzv. totalizátorových her, z 23 na 25 procent. U totalizátorové hry je výhra podmíněna uhodnutím sázkové příležitosti, tedy například sportovního výsledku nebo veřejné události. U loterií, bing a živých her MF navrhuje růst z 23 procent na 30 procent.

Podle údajů Institutu pro regulaci hazardních her jsou už dnes daně z hazardu v Česku vysoko nad průměrem EU. U technické hry, kam spadají hlavně automaty, je průměr EU 27 procent, u online sázek 19 procent. V Česku je to 35 procent. Kurzové sázky jsou v EU zdaněny v průměru 17,1 procenta.

Institut pro regulaci hazardních her má 32 členů. Jsou to provozovatelé hazardních her, testovací laboratoře, výrobci herních systémů a partnerské asociace.