Tisíce firem na Slovensku po zavedení minimální daně, kterou musejí zaplatit státu bez ohledu na svůj hospodářský výsledek, začaly vykazovat vyšší zisky. Vyplývá to z analýzy slovenské rady pro rozpočtovou zodpovědnost, která v zemi dohlíží na hospodaření země. Strany současné čtyřkoalice premiéra Roberta Fica se po svém nástupu do úřadu po březnových volbách dohodly, že minimální daň zruší.
Takzvanou daňovou licenci zavedla s platností od roku 2014 předchozí Ficova jednobarevná vláda sociálních demokratů. Právnické osoby v zemi musejí až na výjimky zaplatit státu ročně 480 až 2880 eur (13 až 78 tisíc korun) ročně, a to v závislosti na výši obratu a na tom, zda je podnik zaregistrován pro placení daně z přidané hodnoty.
"Došlo k zajímavé změně chování firem, které (dříve) platily nízkou nebo žádnou daň z příjmů. Přiznaly vyšší zisky a vyšší daň, ale nikoli hlavně zlepšením reálných ekonomických výsledků. Jednoduše přiznaly daň ve výši, kterou by beztak musely zaplatit kvůli novince - daňové licenci," uvedla rozpočtová rada. Dodala, že v situaci, kdy nelze zaplatit státu méně, než je výše daňové licence, odpadá i motivace uměle snižovat hospodářský výsledek.
Rada analyzovala první rok platnosti daňových licencí a změnu ve vykazování výše hospodářského výsledku zjistila u asi 30 tisíc firem. Slovenské ministerstvo financí při zavedení minimální firemní daně odhadlo, že se dotkne asi 157 tisíc obchodních společností.
Současná koaliční vláda slíbila, že od roku 2018 daňové licence zruší. Pro státní pokladnu by to odhadu ministerstva financí znamenalo výpadek 72 milionů eur (1,66 miliardy korun). Tato částka odpovídá necelým třem procentům loňského výběru daně z příjmů právnických osob.
Kromě zrušení daňových licencí se koaliční strany zavázaly snížit sazbu daně ze zisku firem na 21 procent ze současných 22 procent. Předchozí Ficova vláda zdanění firem či bank zvyšovala.
