Úterní rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) neznamená, že zaměstnavatelé už nemohou v práci monitorovat své zaměstnance, řekl Ján Jaroš z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners. ESLP dospěl k závěru, že byla porušena soukromá práva rumunského zaměstnance, kterého zaměstnavatel propustil za používání pracovní elektronické korespondence k soukromým účelům. Firmy podle soudu musejí své zaměstnance předem upozornit na to, že jejich elektronická komunikace bude monitorována, což se v Rumunově případě nestalo.
Soud především poukázal na skutečnost, že státy by měly v případech, kdy zaměstnavatel přijal opatření k monitorování zaměstnanců, zajistit, aby tato opatření byla provázána dostatečnými a vhodnými zárukami proti jejich zneužití, doplnil Jaroš. Rozhodnutí podle něj zásadně nemění nynější posuzování sledování zaměstnanců. Nejistota spojená se střetem práv zaměstnanců a zaměstnavatelů bude nejspíš přetrvávat i v dalších letech, dodal.
Principy, které vyjádřil ESLP, jsou shodné s aplikovanými principy českých soudů už několik let, takže Jiří Matzner z Advokátní kanceláře Matzner et al nepředpokládá, že bude mít na české zaměstnance zásadní dopad.
"Rozsudek ESLP nepovažuji za převratný, akcentuje v případě monitoringu obsahu zpráv zaměstnanců nutnost informovat předem o možnosti sledování a také přiměřenost použitých monitorovacích opatření. Tyto zásady jsou však již v českém právní řádu obsaženy," souhlasila advokátka AK Dentons Europe Andrea Hámorská. Striktně se podle ní k možnosti monitoringu obsahu zpráv zaměstnanců staví i Úřad pro ochranu osobních údajů.
Nyní 38letý rumunský inženýr byl kvůli případu z roku 2007 propuštěn ze zaměstnání. Konkrétně si stěžoval na údajné špehování ze strany zaměstnavatele a považoval se za oběť porušení práva na soukromý život a korespondenci, zakotveného v Evropské úmluvě o lidských právech.
Bogdan Mihai Barbulescu věc napadl u rumunských soudů, kde ale nepochodil, stejně jako zpočátku ve Štrasburku. Velký senát dnes zrušil verdikt štrasburského soudu z loňského roku, podle něhož sice zaměstnavatel sledováním elektronické korespondence zasáhl do soukromé sféry Barbuleska, ale šlo o přiměřený postup, jestliže chtěl zjistit, zda zaměstnanci během pracovní doby plní své povinnosti.
Soudci Velkého senátu dnes konstatovali, že rumunské soudy nedostatečně chránily Barbuleskovo právo na soukromí a nezajistily spravedlivou rovnováhu mezi jednotlivými zájmy. Prohlásil, že pokud chce firma sledovat komunikaci svých pracovníků, musí o takové možnosti a také o rozsahu kontroly pracovníky předem informovat. Kromě toho k tomu musí mít legitimní důvod a z případného porušení musí vyvodit mírnější důsledky, než je například výpověď.
