Zbytečné školy
Milion Čechů má horší práci, než pro jakou má vzdělání

Více než 77 procent lidí se středoškolským vzděláním je nuceno vzít méně kvalifikovanou nebo hůře placenou práci, než by odpovídalo jejich vzdělání. Podobné problémy už začínají mít i vysokoškoláci. Jinou, méně kvalifikovanou práci, než na kterou absolvovali školy, dělá téměř pětina z nich. Vyplývá to z průzkumu Českého statistického úřadu.

Podle tohoto výzkumu se každý pátý člověk domnívá, že jeho práce neodpovídá škole, kterou absolvoval. Celkový počet osob nevyužívajících svou kvalifikaci tak přesáhl jeden milion.

Největší nespokojenost se svým zaměstnáním vyjadřují lidé pracující v administrativě, tedy většinou na pozici pomocných kancelářských sil. Zde je s využíváním své kvalifikace nespokojena více než třetina z nich. Nadprůměrný je také podíl nespokojenců ve zpracovatelském průmyslu a v obchodu. Nejméně si stěžují lidé pracující jako vědci, právníci, učitelé nebo lékaři nebo jako úředníci ve veřejné správě.

Z hlediska vzdělání si nejvíce stěžují středoškoláci. U absolventů středních škol bez maturity je nejvíce nespokojených ve skupině technika, výroba a stavebnictví. Z maturantů nedostatečně využívají svou kvalifikaci absolventi středních škol zaměřených na zemědělské obory, nižší využívání kvalifikace uvádějí i pracovníci v oborech obchodu a práva. Výjimkou je skupina absolventů oboru zdraví a sociální péče, kde je spokojenost zřetelně vyšší než u absolventů jiného oboru. Jde převážně o zdravotní sestry s maturitou.

U absolventů vysokých škol je nejpříznivější situace v oblasti vzdělávání a výchova, kde podíl nespokojenců dosahuje pouze patnácti procent. Obdobná situace je i u absolventů oborů zdraví a sociální péče (lékaři, stále častěji i zdravotní sestry) a ve službách. Vyšší podíl nespokojených je zejména mezi vysokoškoláky, kteří vystudovali obory náležející do zemědělství a veterinářství.