Mzdový vývoj
Ministerstvo práce: úředníkům klesají platy. Kvůli prémiím
19.12.2013 06:10 Původní zpráva
Úředníci a další zaměstnanci pracující ve státní a veřejné správě brali ve třetím čtvrtletí v průměru 25 367 korun. Většina však na tuto částku nedosáhla, podprůměrný plat totiž pobíralo téměř 60 procent z nich. Navíc průměrné příjmy ve srovnání s loňským rokem klesly o 0,1 procenta. Vyplývá to z údajů, které v těchto dnech zveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí.
"Důvodem je pravděpodobně to, že zaměstnanci státní a veřejné správy s nižšími platy dostali nižší prémie než loni, tudíž klesly i průměrné příjmy," hledá příčinu poklesu analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Statisticky mu přitom údaje ministerstva dávají za pravdu. Takzvaná střední mzda, která dělí zaměstnance z hlediska příjmu na dvě přesné poloviny, totiž - byť mírně - vzrostla, na 23 882 korun.
"Platy ve veřejném sektoru v letošním roce měly stagnovat. Rozpočty nepočítaly s jejich růstem, takže se neprojevovaly změny v hodnocení," míní hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. "Ale většinou to bývá tak, že prémie ve státní správě přicházejí na konci roku. Myslím si, že mimořádné odměny budou ve čtvrtém kvartálu větší, což propad platové sféry vylepší," dodala.
O něco lépe než lidé ve veřejném sektoru na tom byli ve třetím čtvrtletí zaměstnanci soukromých firem. Průměrná mzda tam meziročně vzrostla o 1,6 procenta na 25 732, střední mzda pak dosahovala 21 461 korun.
Střední hrubý plat byl ve veřejné sféře o 2421 korun vyšší než v soukromých firmách. Z hlediska průměrné mzdy byla situace opačná - ve sledovaném období byla průměrná mzda v soukromém sektoru o 365 korun vyšší než průměrný plat ve veřejném. "Z výše uvedeného vyplývá, že ve srovnání s platovou sférou (veřejný sektor - pozn. red.) existují ve mzdové sféře (soukromé firmy - pozn. red.) větší rozdíly mezi příjmy jednotlivých zaměstnanců," konstatuje ministerstvo na webových stránkách s informacemi o průměrných výdělcích.
Nejvyšší rozdíl mezi střední a průměrnou mzdou byl v soukromých firmách zaznamenán v peněžnictví a pojišťovnictví, kde dosahoval 12 214 korun. "Jsou tam velké rozdíly, existují pozice, které mají až podprůměrné mzdy, a pak jsou pozice vrcholných manažerů bank, jejichž mzdy jsou z hlediska konkurenceschopnosti i vůči okolnímu světu nastavené výrazně výše," odůvodňuje Helena Horská, proč je v tomto odvětví tak veliký rozdíl mezi příjmy jednotlivých lidí.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.