V Česku loni podle společnosti CRIF - Czech Credit Bureau přibylo nejméně podnikajících lidí za poslední čtyři roky. "Jedním z důvodů je, že se nechce do podnikání mladým lidem," míní předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.
Čím si ten pokles zájmu o podnikání vysvětlujete?
Těch faktorů je více. Lidé mají obavy podnikat, protože je ještě pořád pokrizové období, mnoho firem přišlo o střechu nad hlavou, někteří lidé zkrachovali. Dalším problémem je to, že se neustále něčím vyhrožuje, prostředí se popisuje jako nestabilní, píše se, že bude hůře. A pak se do podnikání moc neženou mladí lidé. Jsou pohodlní, raději chtějí do nadnárodní firmy, do většího klidu a nejsou moc ochotní podstupovat rizika.
Čím to je?
Já si myslím, že je to takový celoevropský trend. Máme se dobře, žijeme vysoce spotřebním způsobem života a mladé generaci se nechce moc riskovat.
Evropská komise nedávno přišla s návrhem, aby se mladí lidé učili podnikat už na střední škole. Myslíte, že by to pomohlo?
Nejsem moc velkým zastáncem tohoto přístupu. Podnikatelský předmět? Co to je? Naučme mladé lidi počítat, naučme je vyjadřovat se, naučme je sebevědomí. To jsou základy pro podnikání. Nějakou výsledovku, rozvahu a podobné věci, to už se inteligentní člověk naučí sám. Učme je trochu jinak přemýšlet a tím je naučíme podnikat.
Podle statistik nejčastěji s podnikáním končí lidé po patnácti a více letech této činnosti. Proč?
Těch patnáct let je poměrně dlouhá doba. V Evropské unii většina firem skončí do pěti let od svého založení. Je to dáno tím, že ti lidé mají nějakou vizi, nějaký plán, jdou za nějakým cílem, a ne každému se ho podaří dosáhnout. Pak přichází rozčarování a ne každý z těch podnikatelů ho překoná.
