Pracující důchodci v Česku představují téměř pět procent celkové pracovní síly a v některých odvětvích dokonce tvoří podstatnou součást aktivních pracovních zdrojů. Vyplývá to ze studie, kterou Český statistický úřad dnes zveřejnil na internetových stránkách.
V prvních třech čtvrtletích letošního roku pracovalo v ČR v průměru 238 tisíc lidí, kteří zároveň pobírali nějaký důchod. Převažující část z nich, 150 tisíc, byli důchodci v řádném starobním důchodu, včetně pracujících s předčasným starobním důchodem. Více než 80 tisíc pracujících důchodců pak pobíralo invalidní důchod.
Analytik ČSÚ Bohuslav Mejstřík upozornil, že každý druhý starobní důchodce pracuje jen na částečný úvazek. "Odpracují tak méně hodin týdně než ostatní pracující, kupodivu však nikoli o tolik méně, jak bychom očekávali: za celé národní hospodářství byl průměr 37,7 hodiny týdně a ve skupině důchodců to bylo více než 28 hodin," uvedl.
O pracovní aktivitě seniorů rozhoduje úroveň dosaženého vzdělání. Ve skupině osob se základním vzděláním pracoval pouze každý padesátý starobní důchodce. Ve skupině vyučených jich pracovalo pět procent a ve skupině osob se středním vzděláním s maturitou byl podíl pracujících starobních důchodců vyšší než osm procent. Razantní byl podíl pracujících důchodců ve skupině s vysokoškolským vzděláním. Pracovala jich téměř pětina (19 procent).
Při pohledu na konkrétní zaměstnání více než 42 procent pracujících důchodců působí ve vysoce kvalifikovaných profesích, jako například vědečtí a odborní pracovníci, včetně technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků. Velkou skupinu, konkrétně přes 14 procent, tvoří i pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Ve srovnání s ostatními pracujícími také starobní důchodci častěji pokračují ve svých pracovních aktivitách jako podnikatelé, čtvrtina pracujících důchodců vlastní živnostenský list, uvádí ve své studii Český statistický úřad.
Podle posledních dostupných údajů Eurostatu patří Česko mezi země s nižší věkovou hranicí ukončení aktivního zaměstnání. V evropské sedmadvacítce činil průměrný věk definitivního odchodu z pracovního života v roce 2008 průměrně 61,4 roku. V Česku to bylo 60,6 roku, v Nizozemsku 63,2 a například ve Švédsku dokonce 63,8 roku.
V roce 2008 v Česku začal platit zákon, který věk odchodu do důchodu zvyšuje. Důchodový věk se zvedá každoročně u mužů o dva a u žen o čtyři měsíce. Stejným tempem by měl podle novely růst z původních 63 až do 65 let. V tomto věku budou do penze po roce 2030 chodit muži, bezdětné ženy a matky jednoho dítěte. Matky dvou a více dětí budou moci do důchodu odcházet v 62 až 64 letech podle počtu potomků.