Rozdíly ve mzdách
Příjmová nerovnost? Češi jsou rovnostáři

Česko na tom z hlediska nerovnosti mezi lidmi s vysokými a nízkými výdělky není nijak špatně. Naopak patří mezi nejrovnostářštější země starého kontinentu. Vyplývá to z publikace vydané unijním statistickým úřadem Eurostat.

V něm statistici měřili příjmové nerovnosti při přepočtu na takzvaný Giniho koeficient. V něm hodnota 0 značí, že každý má stejné příjmy, zatímco hodnota 100 reprezentuje plnou nerovnost, kdy veškeré příjmy má jeden jediný člověk.

Nejhůře jsou na tom z tohoto hlediska v Lotyšsku, Španělsku, Portugalsku, Řecku a Bulharsku. Giniho koeficient v tomto případě dosahuje hodnoty vyšší než 33,6.

Druhá skupina zemí, s Giniho koeficientem nad průměrem EU (činí 30,6), zahrnuje Rumunsko, Velkou Británii, Estonsko, Litvu, Itálii, Kypr a Polsko. Mezi nejrovnostářštější země pak patří Nizozemsko, Slovensko, Česká republika, Švédsko a Slovinsko. Giniho koeficient se zde pohybuje v blízkosti 25,0. Podle doplňujících údajů Českého statistického úřadu se přitom v České republice Giniho koeficient v posledních letech snižuje, což znamená, že se mzdy vyrovnávají.

Evropští statistici ovšem měřili příjmovou nerovnost i podle dalšího měřítka nazvaného S80/S20, který měří poměr celkových příjmů nejvíce vydělávající pětiny populace k nejméně vydělávající pětině. V rámci celé Evropské unie je 5,1, což znamená, že celkový příjem dvaceti procent nejlépe vydělávajících byl pětkrát vyšší než celkový příjem těch nejchudších.

Poměr v jednotlivých zemích se pohyboval od 3,4 ve Slovinsku po 6,0 a více v Bulharsku, Rumunsku, Lotyšsku a Řecku. Nejvyšší byl ve Španělsku, 7,2. Nerovnosti v příjmech byly velké, více než 5,0, také v Litvě, Velké Británii, Chorvatsku, Estonsku, Itálii a Portugalsku. V České republice byl s hodnotou pohybující se okolo 3,5 hned po Slovinsku druhý nejnižší v Evropské unii.