Chudí versus bohatí
Příjmová nerovnost v Německu dosáhla nového rekordu

Navzdory hospodářské konjunktuře a téměř plné zaměstnanosti se v Německu v posledních letech dál rozvíraly nůžky mezi bohatými lidmi a skupinami s nízkými příjmy. Rozdíly dosahují rekordní úrovně, konstatoval německý institut pro hospodářský a sociální výzkum WSI.

Nerovnost se v současnosti zvětšuje sice pomaleji než na počátku tisíciletí, ale propast mezi velmi chudými a velmi bohatými je stále hlubší, upozornila expertka WSI Dorothee Spannagelová.

"U velmi bohatých se koncentrují stále větší příjmy," stojí v aktuální studii institutu. Skupiny s vysokými příjmy profitují z prudce rostoucích kapitálových výnosů a zisků firem. Naproti tomu 40 procent domácností s nejnižšími příjmy se dále propadlo, a to i ve srovnání se střední třídou, která těžila z dobré situace na trhu práce a citelného růstu platů.

"Stále více lidí je zasaženo chudobou," připomíná studie WSI. Podíl domácností, které mají k dispozici méně než 60 procent středního příjmu, a proto spadají pod definici chudoby, vzrostl mezi léty 2010 a 2016 z 14,2 procenta na 16,7 procenta.

Domácnostem pod hranicí chudoby se přitom daří stále hůře. Zvětšuje se totiž suma, kterou průměrná chudá domácnost v Německu potřebuje k překonání hranice 60 procent průměrného příjmu. Zatímco v roce 2005 chudým rodinám k dosažení této mety chybělo v průměru 2873 eur (zhruba 74 tisíc korun) ročně, v roce 2016 to už bylo 3452 eur, což je nárůst o 30 procent.

Hlavním důvodem tohoto vývoje je nerovnost v růstu platů v Německu. Stále větší skupině obyvatelstva s nejnižšími příjmy se vzdalují rostoucí mzdy střední vrstvy. Deset procent domácností s nejnižšími příjmy má při zohlednění inflace dokonce nižší reálné příjmy než v roce 2010.

Příjmová nerovnost se na východě Německa podle WSI zvětšuje ještě výrazně rychleji než na západě země, i když dosud jsou příjmové nůžky v nových spolkových zemích rozevřeny výrazně méně než v původních zemích.

Experti WSI doporučují rostoucí nerovnosti čelit celým balíčkem státních opatření, včetně zvyšování minimální mzdy nebo většího zdanění nejvyšších příjmů a velkých dědictví.

Nedávno zveřejněná studie německého ekonomického institutu DIW ukázala, že v Německu panuje také velká majetková nerovnost. Deset procent nejbohatších Němců vlastní 56 procent celkového majetku v Německu, zatímco na chudší polovinu připadá podíl pouhých 1,3 procenta celkového majetku. Majetková nerovnost se však v posledních deseti letech podle DIW nezvětšovala.