Finanční negramotnost
Průzkum: mladí a senioři nerozumějí financím

Mladá generace ve věku 15 až 25 let má velmi slabé finanční znalosti. Jejich orientace ve finančních pojmech, produktech a službách je o 27 procent horší než znalosti střední generace, tedy jejich rodičů. Skupinou nejvíce ohroženou finanční negramotností jsou senioři.

Vyplývá to ze srpnového průzkumu společnosti Partners mezi 900 respondenty. Senioři podle průzkumu nejenže financím zpravidla nerozumějí, ale zároveň jsou až přespříliš důvěřiví k mladším lidem. Kvůli tomu se pak mohou stát snadnou obětí nejrůznějších pastí neprofesionálních prodejců.

"Výsledky výzkumu jsou alarmující, neboť dokládají, že i přes snahy a aktivity směřované ke zvýšení finanční gramotnosti žáků a studentů zde zatím nejsou reálné výsledky. Naděje, že nastupující generace se vyvaruje chyb těch předchozích a bude se chovat finančně zodpovědně, zůstávají liché," komentoval výsledky průzkumu marketingový ředitel Partners Vlastimil Divoký.

V průzkumu byly mladým lidem od 15 do 25 let, ve středním věku 35 až 50 let a seniorům nad 60 let kladeny základní otázky, které mapovaly jejich orientaci ve finančních pojmech, produktech a službách. Například co je to RPSN, k čemu lze využít prostředky ze stavebního spoření nebo co je to bezúročné období na kreditní kartě.

Ve výsledcích v podílu úspěšných odpovědí zdaleka nejlépe dopadla střední generace, za ní s velkým odstupem mladí a ještě o něco slabší znalosti prokázali senioři. "Dobré výsledky střední generace lze spatřit v tom, že tito lidé jsou v produktivním věku, pracují a starají se o rodiny. Proto je jejich znalost finančních pojmů, schopnost analyzovat a spravovat osobní finance, které mají dopad na jejich materiální zajištění, nejvyšší," míní Divoký.

Pokud jednotlivé generace hodnotí svou finanční gramotnost v porovnání s ostatními generacemi, tak střední generace má tendence se podceňovat a senioři se naopak přeceňovat.

Z výzkumu také vyplynulo, že nezájem o finance je u seniorů oproti ostatním generacím výrazně vyšší. Malý zájem o finance projevují i respondenti s nižšími příjmy v domácnosti do 15 000 korun a jedinci žijící sami. "Právě nezájem o správu financí v nízkopříjmových skupinách je pro ně ohrožujícím faktorem. Jejich neznalost je může snáze vehnat do rukou podvodníků a lichvářů, a dostat je tak do dluhové pasti," podotkl Divoký.

Nejčastěji uváděným informačním zdrojem, ze kterého lidé čerpají informace o finančních otázkách, jsou média, mezi které řadí hlavně televizi, rozhlas a tisk. Tento zdroj uvedlo 57 procent všech respondentů. Více jak jedna třetina dotázaných tvrdí, že si informace o financích vyhledávají sami na internetu. Ženy výrazně častěji čerpají informace ze školy nebo z práce.