Pandemie koronaviru na dlouhé měsíce utlumila společenský i ekonomický život po celé zemi. Někteří pracovali z domova, jiní si museli předčasně vybrat dovolenou, v horších případech byli nuceni činnost pozastavit nebo byli zcela propuštěni. Jak se koronavirová pandemie dotkla kamenných prodejen, které zároveň slouží jako výdejní místa pro logistické firmy?
Do průzkumu se zapojilo na 150 kamenných prodejen napříč celou Českou republikou. Toto jsou naše zjištění. Většina provozoven počítá s činností výdejního místa i do budoucna
Kamenné prodejny i přes propady tržeb vidí situaci poměrně optimisticky. Dva ze tří provozovatelů výdejních míst v České republice očekávají stabilizaci v druhé polovině roku a 17 % dokonce předpokládá nárůst tržeb. I přes výrazná vládní opatření během koronavirové pandemie mohla více než polovina provozoven (55 %) pokračovat ve své hlavní činnosti, i když 28 % s jistým omezením, např. zboží prodávali pouze přes okénko a ve zkrácené době. Zcela zavřeno měla necelá pětina provozoven (18 %).
To potvrzuje paní Kamila P., která v Praze provozuje malý krámek s módou: "Prodejnu jsme kvůli vládním nařízením museli asi na tři měsíce uzavřít. Po celou dobu trvání pandemie jsme pak prodávali přes e-shop, takže propad tržeb nebyl tak citelný a nemuseli jsme přijímat žádná speciální opatření."
Jako nejčastější záchranné opatření uváděly provozovny jednání o odpuštění nájmu (29 %), 14 % pak využilo kurzarbeitu a 11 % muselo sáhnout ke snižování platů. Pouze 3 % respondentů byla nucena propouštět. "Tržby nám během pandemie významně klesly, měli jsme úplně zavřeno. Zákazníci se k nám od června pomalu vracejí, i přesto letos neočekáváme žádné zázraky. Jelikož provozujeme obchod v centru, kde nájem není zrovna nízký, požádali jsme o jeho prominutí, abychom se nemuseli uchylovat ke snižování mezd u zaměstnanců," uvádí paní Tereza K. z Olomouce provozující obchod se zdravou výživou.
Přilákat lidi do prodejny je nejdůležitější
Většina výdejních míst profituje ze zvýšeného počtu příchozích zákazníků do prodejny (77 %). Nejvíce je to patrné u výdejních míst Zásilkovny (89 %) a PPL (85 %). Dvě pětiny provozoven považují za výhodný dostatečný příjem z provozu výdejního místa pro konkrétního přepravce. Nejspokojenější jsou s výší odměny provozovatelé u PPL (62 %) a GLS (52 %).
Většina zapojených výdejních míst GLS chce pokračovat v provozu za stávajících podmínek. Naopak u DPD a Zásilkovny přes 40 % respondentů uvádí, že odměna nepokrývá všechny jejich náklady s tím spojené. Z toho důvodu 36 % výdejních míst DPD a 18 % výdejních míst Zásilkovny zvažuje ukončení činnosti.
Problémem jsou těžké balíky
Provozovatelé výdejních míst také neradi komunikují s nespokojenými příjemci balíků (30 %). Necelá pětina pak jako nevýhodu uvádí časovou zátěž na úkor vlastního prodeje, respektive vysokou zátěž před Vánoci. Podobný počet uvádí problémy se skladováním a nutnost pracovat s nadrozměrnými a těžkými balíky.
"Hlavní motivací, proč začít naši prodejnu využívat jako výdejní místo pro přepravce, pro nás jednoznačně bylo zvýšit počet lidí, kteří k nám přijdou. Často se stane, že kromě vyzvednutí balíčku si u nás lidé koupí také pamlsek pro svého mazlíčka, a poté k nám začnou chodit pravidelně," říká Pavel S. z Plzně.
