Státy střední a východní Evropy mají po mnoha letech velkou příležitost, jak mít nejvíce konkurenceschopnou infrastrukturu, říká v exkluzivním rozhovoru pro TÝDEN.CZ Leslaw Kuzaj, regionální ředitel společnosti General Electric pro střední a východní Evropu.
Jak moc ovlivňuje krize byznys GE ve střední a východní Evropě?
Když porovnáme tento region se zbytkem světa, stojí si relativně dobře. Samozřejmě je tu pokles, stále nevíme, zda to bude recese, nebo ne, protože situace se každý týden a měsíc mění. Je těžké odhadnout, jaká situace bude například v září. Ale první čtvrtletí bylo velmi dobré, obrat klesl o dvě procenta oproti předchozímu čtvrtletí. Vzhledem k tomu, že loňský rok byl pro GE nejlepším rokem vůbec, mínus dvě procenta jsou velmi dobrým výsledkem. V této oblasti jsme prodali téměř stejně produktů a služeb jako ve stejném období roku 2008, ne-li víc. Ale směnné kurzy klesly proti euru a dolaru a my v účetnictví používáme americký dolar.
Co bude dál?
Nevím, situace je velmi dynamická, musíme se připravit na nejhorší scénář. Ale co se týče byznysu ve střední a východní Evropě, jsem velkým optimistou. Tento region má velký potenciál - je tu spousta práce na modernizaci infrastruktury, vzhledem k závazkům, které místní vlády udělaly směrem k EU. Pro střední a východní Evropu je to po mnoha letech velká příležitost, jak mít nejvíce konkurenceschopnou infrastrukturu v Evropě. A poprvé mají tyto státy na modernizaci a nejnovější technologie také peníze: z vládních pobídek a evropských fondů. Máme poptávku, regulaci, která to podporuje, a peníze. Proto zůstávám ve střednědobém horizontu tří čtyř let optimistou.
A co pobaltské státy, kterých se krize z regionu střední a východní Evropy dotkla nejvíce?
Může to znít jako paradox, ale loňská čísla GE v Maďarsku rostla a loni už tam krize byla. Nepřestali modernizovat svou infrastrukturu, mám na mysli zdravotní péči, vodu, byznys s ropou a plynem, elektrárny... Tyto projekty rostly, ačkoli si ekonomika nevedla dobře. Naše příjmy z Maďarska byly překvapivě stejně vysoké jako z České republiky.
Kterou zemi z "vašeho" regionu pro GE vnímáte jako největší příležitost?
Všechny a řeknu vám proč. Zapomíná se na jednu věc, v těchto zemích je velký podíl venkovských oblastí s chudou infrastrukturou - tito obyvatelé mají špatný přístup ke spolehlivému zdroji energie, kvalitní zdravotní péči, kvalitní pitné vodě atd. Ve střední Evropě - v České republice, na Slovensku, v Maďarsku a Polsku - žije na venkově okolo 22 milionů lidí. Společnost jako je GE jim může nabídnout řešení. Umíme dodat produkty, které těmto lidem zpřístupní zdravotní péči. Doktor na venkově často nepotřebuje velký přístroj například s magnetickou rezonancí, ale malý sofistikovaný přístroj, který okamžitě zjistí, zda má konkrétní člověk zdravotní problém, nebo ne. Pak jej doktor případně pošle na další vyšetření do velkého města. Toto je pro nás velká příležitost. Peníze na to jsou, ale je třeba je využít na nákup nejnovějších technologií, což ale nemusí znamenat, že to budou ty nejdražší. Takový ultrazvukový přístroj může být velký jako kalkulačka a vejde se do kapsy. Když má doktor laptop, může třeba i na místě nehody zjistit, jestli má zraněný například zlomenou ruku.
Co čističky vody, které také vyvíjíte?
Tam je zapotřebí technologie, která zjistí přítomnost viru nebo nečistoty a zastaví je. Jedním z problémů tendrů na dodání čističek do těchto zemí je, že vítězí nejlevnější řešení. Čistička ale bude fungovat dalších třicet let. Bude toto nejlevnější řešení splňovat nové standardy i za několik let? Někdy jsme moc chudí na to, abychom volili nejlevnější řešení. Když si kupujete například počítač, také si nepořídíte dva roky starý model, i když je nejlevnější. Pokud chtějí být tyto země co se týče infrastruktury konkurenceschopné, teď mají největší šanci v historii si to zajistit. Ekonomický propad přichází a odchází. Otázka je, jak bude Česká republika silná po odeznění tohoto útlumu. Nyní je nejlepší doba připravit se na budoucnost. Možná bude ČR nejsilnější zemí v Evropě. Přibližování zemí střední Evropy Evropské unii se v nynějším období může o dost zrychlit. Bez konkurenceschopné infrastruktury nemůže být konkurenceschopné ani hospodářství.
Jaký je váš názor na problém „biomasa versus jaderná energie"?
Věřím v energetický mix, neexistuje řešení, které by bylo jediné správné. K výrobě energie z biomasy se dá využít různý organický odpad. Nukleární energie je dobrá, ale v kombinaci s jinými alternativními zdroji energie - bioplynem, větrem, sluncem apod. Využívání alternativních zdrojů pomůže venkovským oblastem stát se nezávislými, změní jejich sociální strukturu a přinese nová pracovní místa.
Využijete krize k převzetí menších firem, které se ocitly v problémech?
Chcete-li z krize vyjít silnější, musíte dělat dvě věci: investovat do inovací, výzkumu a vývoje a investovat do lidí. GE například nyní vstupuje do nového byznysu, do výroby baterií do lokomotiv na hybridní pohon. V USA jsme investovali do malé firmy, která s bateriemi obchoduje. V nejbližší době chceme dát sto milionů dolarů na výstavbu nové velké továrny na výrobu baterií. Nejdřív budeme vyrábět velké a postupně i menší, některé i do aut.
Plánujete něco podobného i tady v Evropě?
Zatím nevíme, protože toto je velmi čerstvé.
Centrála GE Money Bank v Praze propustila několik desítek lidí, zbavujete se v krizi divize Money?
Ne. Zodpovědná firma musí přizpůsobovat svou podobu a náklady místním i globálním ekonomickým podmínkám. Přežili jsme devět velkých krizí a pořád jsme tu. V takto turbulentních časech je klíčové udržet společnost v bezpečí a je třeba flexibilně reagovat na současnou situaci.
Není firma jako GE moc velká na to, aby se dala uřídit?
V krizi je to myslím výhoda. Ale daleko více než velikost rozhoduje různorodost odvětví, kterými se zabývá. Když je například ve financích útlum, byznys v budování infrastruktury roste. Když útlum zažívá třeba obchod s letadlovými motory, může růst energetické odvětví. Je třeba mít byznys rozdělený také geograficky.
Jaké bude mít GE ve střední a východní Evropě letos výsledky?
Normálně si děláme čtvrtletní odhady, ale ty dnes postrádají smysl, protože situace se rychle mění. Nemám tedy odhad pro letošní rok a nechtěl bych, aby naši zaměstnanci byli zklamaní, že jsme nedosáhli vytýčených cílů.
Jak velký bude podle vás propad českého HDP? Odbory odhadují až mínus pět procent, centrální banka a ministerstvo financí mezi mínus dvěma a třemi procenty...
Budu obezřetný a na tuto otázku vám neodpovím. Vzpomeňte si, jak loni na podzim téměř přes noc zmizela jedna investiční banka. Těžko v těchto turbulentních dobách něco odhadovat.
Foto: Robert Zlatohlávek
