Průmysl 4.0
Roboti zatím od práce spíše ulevují, než aby ji brali. Čapkův scénář je zatím v nedohlednu

Stále více firem svěřuje určité pracovní úkony moderním technologiím a robotům. Studie ukazují, že na trhu práce dochází postupně krok za krokem k velkým změnám, ale vyvracují nutnost obávat se o zaměstnanost. Umělou inteligencí řízené stroje sice dokážou zastat lidskou práci a nahradit člověka, ve spoustě případů však pro něj zaměstnavatel najde jiné vhodné místo. Realita ukazuje, že roboti člověku spíše ulevují v manuálních pracích, pomáhají předcházet chybám a nepřesnostem plynoucím z lidského faktoru a zároveň dávají větší prostor pro jeho využití tam, kde je naopak žádoucí ve formě kreativity a intuice.

Podle nedávno zveřejněné studie "The rise of robots in the German labour market", která zkoumala vliv robotizace a automatizace na trhu práce v Německu, neměli zatím roboti žádný zásadní dopad na nezaměstnanost. Studie uvádí, že využití robotů se v Německu v průběhu času téměř zčtyřnásobilo a nyní činí 7,6 robota na tisíc pracovníků ve srovnání s pouhými 2,7 a 1,6 v Evropě a USA. Ale navzdory skutečnosti, že má Německo v provozu mnohem více robotů, stále patří mezi největší světové výrobní velmoci s výjimečně vysokým podílem zaměstnanosti.

Mnohé společnosti v Česku čelí takovýmto výzvám také. Pokud chtějí držet krok s konkurencí a zvyšovat svou efektivitu, před automatizací zavírat oči nemohou. Jejich zkušenost ukazuje, že zavedení moderních technologií nevedlo k propouštění nahrazených pracovníků. Pouze vyvstala nutnost k jejich rekvalifikaci.

Ve firmě Petr Hobža Snack, která vyrábí tradiční moravské brambůrky, jsou otevřeni každé inovaci a snaží se automatizovat, co se dá. Roboti zde například ukládají sáčky do krabic a ulevují tak pracovníkům z výroby od monotónní práce. Ještě dříve firma nasadila automaty na třídění zmetků. "Automatizace v naší továrně velmi ovlivnila práci a koneckonců i kvalitu života našich zaměstnanců. Kolegové a kolegyně z výroby přešli z práce manuální na práci dozorovou. Vznikla nám také nová pracovní pozice seřizovačů. Nikoho jsme tedy propouštět nemuseli. Kromě toho také naši zaměstnanci dostali možnost zvýšit si kvalifikaci, protože k obsluze strojů je nutné zaškolení," říká Libor Hobža, výrobní ředitel Petr Hobža Snack.

Společnost PERI, jeden z největších výrobců bednění a lešení, se rozhodla ve svém areálu vyměnit fyzickou ostrahu za vzdálený dohled M2C Space. Oči hlídačů nahradily chytré kamery, které umožňují analyzovat snímaný obraz a vyhodnocovat, jakého původu je zachycený pohyb v objektu. "Počítali jsme, že by se nám měla celá investice vrátit za 4,5 roku, což odpovídá našim představám, protože zhruba za rok jsme již uspořili asi 20 % nákladů. Služba vzdáleného dohledu nám navíc umožňuje přesunout lidi z určitých pozic na jiné. V budoucnu toto plánujeme i u kontrolních pozic, jako například na vrátnici, kde bychom rádi zavedli elektronickou recepční od M2C," říká Lubor Bačík, vedoucí logistiky společnosti PERI.

Moderní technologie i do sféry finančnictví. Technici z pojišťovny Uniqa už od loňského jara používají videoprohlídky pro ohledávání vzniklých škod a následný výpočet pojistného plnění. Pokud na tento způsob vyřízení škody klient přistoupí a disponuje chytrým telefonem s fotoaparátem, je pomocí aplikace spojen s pojišťovnou videopřenosem. Technik během něj naviguje poškozeného, jaké záběry potřebuje. "Výhodou této metody také je, že technikovi s vyhodnocením pomáhají analytické softwary, které dokážou podrobnosti a okolnosti škody ohodnotit přesněji. Samozřejmě tím lze uspořit i náklady a čas potřebné na výjezdy techniků UNIQA. Rovněž zákazník šetří čas," říká Eva Svobodová, tisková mluvčí pojišťovny UNIQA.

Ve stavebním segmentu je čtvrtá průmyslová revoluce více než žádoucí. Podle Antonína Žáka, vedoucího výzkumu a vývoje z experimentálního centra DERIC, kde společnost DEK testuje a vyvíjí nové materiály, nářadí či technologie, je totiž možností, jak částečně uhasit žízeň po pracovních silách v oboru a zároveň i jak udělat obor atraktivnějším pro mladé lidi. "Vyvíjíme například vlastní robotické zedníky a vyvíjíme i další robotickou techniku určenou pro stavební aplikace. Technologie mají ve stavebnictví veliký potenciál. Krásný důkaz je koronavirus, kdy nám odjeli řemeslníci z Ukrajiny a Polska a v budoucnu ta situace nebude o moc lepší. Proto je potřeba stavebnictví zautomatizovat," říká Žák, podle kterého by navíc robotizace vyloučila z oboru nepřesnost lidského faktoru.

Moderních technologií se pracovní trh nemusí bát, pokud bude dostatečně flexibilní a zaměstnanci budou ochotní přizpůsobit se novým podmínkám. Otázka robotizace ale závisí i na průpravě budoucích generací. Pražská Vysoká škola obchodní například jako jediná vysoká škola v České republice nabízí studium specializované na drony. Právě bezpilotní doprava bude dle rektora Vysoké školy obchodní Vladimíra Krajčíka nabývat na významu s přirozeným napojením na digitální služby, dopravu i logistiku nebo sdílené služby. "Domnívám se, že v budoucnu budou perspektivní všechny obory, které se dotýkají digitalizace a robotizace," řekl Krajčík.