Příjmová nerovnost
Rovnostářští Češi. Mezi bohatými a chudými je minimální rozdíl

Česko jsou rovnostáři. Patří v tomto směru dokonce ke světovým lídrům. Alespoň co se poměru mezd týká. Deset procent lidí s nejvyšším příjmem totiž vydělává v průměru pouze 5,6krát tolik než desetina těch nejchudších. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ze zemí, které sdružuje, patří Česko v tomto ukazateli k nejlepším.

Údaje o příjmové nerovnosti mimo jiné ukazují, nakolik jsou velké rozdíly ve společnosti, zda nehrozí například masový vznik chudinských ghett. Příliš velká nerovnost  také může mít za důsledek, že se zvýší rozdíl v přístupu ke vzdělání a lékařské péči.

Průměr měřítka příjmové nerovnosti v zemích OECD je 9,4. Tolikrát jsou vyšší příjmy těch nejbohatších v porovnání s těmi nejchudšími. Poměr se přitom postupně zvyšuje. Ještě v osmdesátých letech to byl pouze sedminásobek, v devadesátých letech devítinásobek.

Nejvyšší rozdíl mezi platy bohatých a chudých je v Mexiku a v Chile, kde dosahuje téměř 21násobku. Na třetím místě jsou Spojené státy americké, kde je průměr příjmové nerovnosti 18,8. Nejlépe na tom jsou Finsko (5,3), Dánsko (5,3) a Island (5,0).

Podle dat OECD Česko vyniká i v dalších ukazatelích. Například v podílu chudých lidí, měřeného na základě mediánu příjmů. Těch jsou v Česku u seniorů starších pouze tři procenta, u lidí mezi 18 až 25 roky věku 4,9 procenta.

U seniorů tak Česko ze všech zemí OECD druhá nejlepší hned po Nizozemí (2,2 procenta). U míry chudoby mladých lidí je na tom dokonce nejlépe. Průměr je u seniorů 12,1 procenta a u mladých lidí 13,9 procenta.