Ruleta, automaty, sázky... Hráči státu přinesli už čtyři miliardy

Herní průmysl odvedl za první pololetí do státní pokladny skoro čtyři miliardy korun. Většina z těchto prostředků pochází z provozu interaktivních videoloterijních terminálů, zbytek z ostatních typů loterií a sázkových her. Ve čtvrtek to sdělil Petr Vrzáň, výkonný ředitel sdružení SPELOS, které je největším sdružením provozovatelů centrálních loterijních systémů.

"Předpoklad, že za celý rok odvedeme do veřejných rozpočtů dříve avizovaných deset miliard, je více než reálný," uvedl Vrzáň. Kromě loterijní daně herní průmysl státu odvádí také správní poplatky, daň z příjmu a DPH.

Podle Sdružení provozovatelů centrálních loterijních systémů a dalších her však roste počet nelegálních provozoven a internetových sázkařských kiosků. Stát by se měl podle sdružení zaměřit především na tyto subjekty a zamezit jim v nelegální činnosti.

"Na řadu případů jsme sami upozornili. U nás je však bohužel praxe taková, že se kontroluje především to, co je povoleno. Kontrolovat nepovolené herny je pochopitelně těžší než kontrolovat ty, kteří dodržují pravidla," dodal Vrzáň. Ministerstvo financí však již dříve oznámilo, že se na kontroly takzvaných černých heren hodlá zaměřit. Státní dozor nad sázkovými hrami a loteriemi ve spolupráci s policií má kontrolovat, zda se případné v těchto hernách výhry nevyplácejí skrytě.

Vláda také v srpnu schválila nový návrh zákona o provozování sázkových her, který mimo jiné umožní zahraniční majetkovou účast u všech druhů sázkových her. Zástupci českého hazardu však zákon kritizují. Zákon také obsahuje zkrácení takzvaného přechodného období ze tří let na šest měsíců. V přechodném období je možné provozovat loterie a jiné podobné hry ve městech, aniž by tuto činnost mohly omezit radnice. Pokud bude zákon přijat, videoloterijní terminály by tak z obcí mohly zcela vymizet už v polovině roku 2013. Podle SPELOS je ale zkrácení období zásah do práv provozovatelů, kteří pak mohou problém řešit soudní cestou.