Počet klasických internetových kaváren klesá. Důvodem je stále větší dostupnost vysokorychlostního připojení v domácnostech, rozšíření chytrých mobilních zařízení i s tím související nárůst množství přípojných bodů Wi-Fi v běžných restauračních zařízeních nebo hotelech.
Podle provozovatele serveru Netcafeguide Ivana Maštálky v současnosti zůstávají v Praze i v jiných městech pouze internetové kavárny, kde je počítačová část držená jen jako doplněk hlavní kavárenské činnosti, a potom provozovny, které se zaměřily na poskytování IP telefonie, které využívají hlavně cizinci.
Internetové kavárny zasáhl podle mediálního odborníka Jakuba Macka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity stejný fenomén jako například půjčovny filmů na DVD. "V posledních pěti až osmi letech došlo k výrazné modernizaci komunikačních technologií, kvůli tomu internetové kavárny zastaraly. Využívají kanálu, který byl nahrazen něčím jiným. Smartphony, tablety či notebooky," uvedl.
"Internetové kavárny zřejmě i nadále budou mít svou skupinu zákazníků, kteří třeba potřebují relativně hodně anonymní připojení, nárazově i počítač nebo potřebují nějakou podporu personálu, ale jejich počet bude i nadále klesat. Staly se tak další překonanou etapou internetové evoluce a dnes je jejich návštěva spíše o nostalgii," dodal Maštálka.
Internetová kavárna se podle provozovatelů v současné době již ekonomicky nevyplatí.
"Provozujeme ji jen z nostalgie. Původní majitel skončil, protože to nebyl schopen ekonomicky utáhnout. Vzhledem k tomu, že jsme dělali počítače, webové stránky a tisk, vzali jsme to jako pěkný prostor pro kanceláře a internetovou kavárnu k tomu necháváme," řekl majitel jedné z internetových kaváren v centru Olomouce Roman Lavrenčík.
V Brně zůstává jedna z mála internetových kaváren i proto, že funguje spíše jako herna počítačových her. Klasická internetová kavárna zůstává v Brně u autobusového nádraží u hotelu Grand. Většinovou klientelu tvoří právě cestující, kteří si často potřebují vytisknout jízdenku či letenku. "K dispozici máme osmnáct počítačů, které jsme nedávno kompletně vyměnili. Samozřejmě máme i Wi-Fi," řekla vedoucí kavárny Eva Gröpplová.
V Karlovarském kraji internetové kavárny prakticky zmizely. S rozšířením mobilních zařízení přestaly být ekonomicky rentabilní. Jedna z posledních byla například v Hornickém domě v Sokolově. "Její provoz byl ale hrazen z dotace. Když skončila doba udržitelnosti a provozovatel by musel začít platit nájem, kavárna skončila. Veřejný internet ale dál nabízíme v infocentru," řekl ředitel Městského domu kultury v Sokolově Jan Picka.
Stejně tak v Libereckém kraji jsou klasické internetové kavárny spíše výjimkou. V Liberci je zřejmě nejznámější ta, která už léta slouží v Knihkupectví a antikvariátu Jaroslava Fryče. Internetová kavárna je v knihkupectví doplňkovou službou. "Máme pět počítačů a zájem o služby určitě je, chodí sem cizinci, studenti, ale i lidé, kteří s internetem teprve začínají, nebo se jim doma počítač rozbil. Hodně využívají hlavně tisk a také skenování," řekl syn majitele Martin Fryč.
Internetové kavárny nabízejí na Vysočině někteří podnikatelé jako doplňkovou službu. Internetovou kavárnu mají v nabídce i některé hotely. V Kamenici nad Lipou na Pelhřimovsku provozuje internetovou kavárnu společnost Telenet. "Ta služba je spíš v útlumu. Plno těch, kteří chodili, už nechodí, protože mají připojení doma," řekl jednatel Martin Zedníček.
Podle provozovatele internetové kavárny FER@NET v Ostravě-Mariánských Horách Kamila Vardana jsou klasické internetové kavárny už asi mrtvé. V Ostravě jich je, co by se dalo spočítat na prstech jedné ruky. "My jsme trochu atypická kavárnička se čtyřmi počítači, u toho máme i hospodu se stolním fotbálkem, takový mix. Díky tomu se nám daří. Kdybychom nabízeli jen internet, už dávno nefungujeme," řekl Vardan. Na internet podle něj chodí v podniku denně kolem deseti lidí, jak pravidelní zákazníci, tak hosté, kteří přijdou do restaurace a pak si na chvíli sednou k počítači. Hodina na internetu stojí 35 korun, dvě hodiny 60 korun.
V posledních letech rapidně přibývá domácností, které disponují internetovým připojením. Český statistický úřad má nejaktuálnější data za rok 2011, to mělo internet 62 procent českých domácností; každý rok se toto číslo zvyšovalo řádově o pět procent.
