Poslanci dnes přijali novelu zákona, která omezuje podporu fotovoltaiky. Elektřina ze slunečních elektráren, uvedených do provozu letos a loni, bude podléhat dani 26 procent.
Bezplatné emisní povolenky budou zdaněny 32 procenty a zvýší se poplatky za zábor zemědělské půdy. Vláda si od toho slibuje zmírnění růstu cen elektřiny. S omezením podpory nesouhlasí investoři do solárních elektráren, kteří se bojí, že část z nich zkrachuje.
Srážková daň se nebude vztahovat na solární elektrárny na střechách a budovách s nejvyšším instalovaným výkonem 30 kilowattů. Poslanci dnes hlasovali o několika návrzích na zvýšení této hranice, nejvyšší zněl, aby se zdaňovalo až od výkonu 200 kW. Žádný z nich ale sněmovna neschválila.
Vláda odhaduje, že kvůli podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů by mohla elektřina pro domácnosti zdražit v příštím roce o více než desetinu a pro firmy téměř o pětinu. Zákon proto zavádí dotace distributorům elektřiny, kteří musí proud z obnovitelných zdrojů vykupovat za vyšší cenu. Proud by pak podle vlády mohl zdražit shodně pro domácnosti i firmy o 5,5 procenta.
Zvýšení poplatků za zábor zemědělské půdy má státu vynést až 1,7 miliardy korun. Srážková daň na tržby z prodeje elektřiny má vynést 4,2 miliardy a darovací daně 4,8 miliardy korun. Celkem by tak stát získal 10,7 miliardy korun, další miliarda má přijít ze státního rozpočtu. Od roku 2013 by stát financoval podporu této elektřiny nikoli jen z darovací daně, ale přímo z prodeje emisních povolenek určených na léta 2013 až 2020.
Sněmovna dnes nehlasovala o záměru poslance Věcí veřejných Michala Babáka, který chtěl vrátit novelu do druhého čtení, aby mohl vznést návrh na snížení srážkové daně z proudu na 22 procent. VV chtějí místo toho připravit novelu zákona o daních z příjmů, která upraví zákon tak, aby bylo jasné, že tuto daň je možné odečíst z daňového základu. Ministr financí Miroslav Kalousek poslance ujistil, že podle výkladu ministerstva financí
jde skutečně o daňově uznatelný náklad.
