V průběhu loňského roku klesla u sedmdesáti procent Čechů reálná kupní síla. Zaznělo to na semináři Českého statistického úřadu. Tento trend, pokud by pokračoval, může mít negativní ekonomické i sociální důsledky a může mít vliv i na státní rozpočet, upozornil Dalibor Holý z ČSÚ.
Pokles kupní síly znamená, že domácnosti mohly za své peníze koupit méně zboží a služeb než před rokem. Důvodem byla rostoucí nezaměstnanost a zmražení mezd ve firmách, které kvůli ekonomické recesi šetřily.
Běžnou spotřebu totiž daleko více táhnou právě ty domácnosti, u kterých reálná kupní síla klesla. Domácnosti přitom letos pomáhají společně s exportem svými výdaji táhnout tuzemskou ekonomiku nahoru.
Krize se v uplynulých dvou letech zvláště těžce odrazila na trhu práce. Podle analýzy provedené Kateřinou Duspivovou ze společnosti Trexima, která spravuje pro ministerstvo práce a sociálních věcí sběr dat o mzdách, do roku 2008 zaměstnanost rostla. Loni ovšem přišel prudký propad a zaměstnanost klesla v podnicích s deseti a více zaměstnanci o 9,2 procenta.
Během roku odešla z firem v podnikatelské sféře téměř třetina zaměstnanců, nově přijatý byl až každý pátý zaměstnanec. Současně bylo zrušeno každé šesté pracovní místo, nově ale vzniklo jen každé 15. pracovní místo.
Celková zaměstnanost klesala především u manuálních profesí a potom u vedoucích pracovníků. Nejčastěji byli propouštěni mladí lidé do 29 let a zaměstnanci nad 50 let věku. Z hlediska odvětví byl zaznamenán největší pokles zaměstnanosti v průmyslu a dopravě.
Mzdy rostly stálým zaměstnancům až do roku 2008 o deset procent. V roce 2009 přišel obrat a mzdy se o tři procenta snížily. Největší pokles zaznamenali opět manuální zaměstnanci a řídící pracovníci.
Holý poukázal na paradox, že zatímco vedoucím a řídícím pracovníkům mzda klesala, nejlépe placeným lidem rostla. U pěti procent nejlépe placených zaměstnanců to bylo z průměrných 51 372 na 52 817 korun. "To by mohlo naznačovat, že ne vždy patří manažeři k těm nejlépe placeným," komentoval to Holý.
Rok 2009 přinesl i další změnu. Noví zaměstnanci měli poprvé nižší mzdu než zaměstnanci odcházející, a to o pět procent. Rok předtím ji měli o tři procenta vyšší. To znamená, že firmy začaly šetřit i u nově přijímaných zaměstnanců.
