České firmy patří k těm, které se nejméně obávají dopadů hospodářského poklesu. Přesto však drtivá většina (85 %) tuzemských podniků uvádí, že je pro ně prioritou na rok 2021 posílení likvidity a cash flow. Pandemie covid-19 donutila podnikatele více přemýšlet nad důležitostí dodržování termínů splatností faktur. Situace motivovala ke zmírňování rizik opožděných plateb šest z deseti evropských firem. Údaje vyplývají ze zprávy společnosti Intrum Czech sestavené na základě údajů od 11 187 společností z 29 evropských zemí se zaměřením na platební rizika na národní úrovni.
Více než třetina českých podniků uvádí, že Covid-19 měl na jejich tržby a cash flow menší dopad, než očekávali v prvních měsících krize. I přesto 60 % z nich přetransformovalo způsob řízení rizika opožděných plateb. "Covid-19 zvýšil naše povědomí o dopadu opožděných plateb na malé podniky. To, že se většina firem rozhodla zaujmout aktivnější přístup k likviditě, je jistě jedním z pozitivních důsledků a do budoucna bude mít velký vliv na platební morálku mnoha evropských společností," uvádí výkonný ředitel Intrum Czech Karol Jurák.
Významnou roli hrála digitalizace a zrychlování procesů
Vysoký důraz na digitalizaci a zrychlování procesů byl samozřejmě nedílnou součástí změn, které čeští podnikatelé zaváděli. Ukázalo se, že pandemie motivovala firmy k mnoha technologickým proměnám napříč rozličnými hospodářskými sektory, a to nejen v průmyslu a službách, ale i ve veřejném sektoru. U nás se v tomto směru posunulo 40 % firem, což je nad evropským průměrem 33 %.
Obavy z rizika celoevropské recese mají Češi nižší
HDP České republiky klesl v prvním kvartálu letošního roku mezičtvrtletně jen o 0,3 %. České firmy zároveň v porovnání s dalšími sledovanými zeměmi pociťují poměrně nízké obavy (36 %) z rizika celoevropské recese a jejího dopadu na platby zákazníků. Nejvíce se jejích negativních důsledků na danou společnost obávají podnikatelé zabývající se oborem farmacie, lékařství a biotechnologie či pohostinství a volného času. "Na základě výsledků naší ankety není pochyb o tom, že návrat k normálnímu stavu napříč různými obory může být pro spoustu firem ještě poměrně trnitou cestou," doplňuje Karol Jurák. Přibližně polovina vedoucích pracovníků v celé Evropě, která vnímala pokles svých zisků, předpokládá, že návrat do normálu může trvat až do roku 2022 nebo 2023.
