Poslední měsíce hýbe nejen Českou republikou složitá ekonomická situace. Vysoká inflace a neustálé zdražování značně zasáhly do rozpočtu nás všech, snažíme se šetřit a úspory se ve společnosti staly tématem číslo jedna.
Neustále slyšíme z médií, ať šetříme zejména energiemi, a jsme nabádáni k úspornějšímu způsobu života. Napadlo vás ale někdy, že skromnější život nemá dopad jen na nás samotné, ale i na životní prostředí?
Střídmější způsob života ovlivní svět kolem nás
Každý z nás už se určitě setkal s pojmem uhlíková stopa. Tu za sebou neustále zanecháváme, jen se mění její velikost. Co to ale přesně uhlíková stopa je a jak vzniká? Zjednodušeně řečeno se jedná o nepřímý ukazatel zaměřený na spotřebu nejen energií, ale i výrobků a služeb, který udává, jaké množství skleníkových plynů je vyprodukováno při určité aktivitě a jaký má následně vliv na životní prostředí. Výpočet uhlíkové stopy je složitý, nicméně důležité je uvědomit si, že každý z nás zanechává v menší či větší míře uhlíkovou stopu jakoukoliv realizovanou aktivitou.
Čím můžeme prospět životnímu prostředí?
Pokud si teď kladete otázku, jak dosáhnout co nejmenší uhlíkové stopy, poradíme vám. Představíme vám hned čtyři oblasti, na které je vhodné se zaměřit, abyste ulevili přírodě.
Potraviny - největší uhlíkovou stopu obecně produkujeme v souvislosti s jídlem (ročně je to v ČR okolo 2 tun CO2 ekv. na jednoho obyvatele. Do této hodnoty je však zahrnuta pouze uhlíková stopa produkce potravin a jejich distribuce do velkoskladů, nikoliv energie potřebná na skladování v domácnosti či služby restaurací apod. Nebude asi překvapením, že nejvyšší uhlíkovou stopu představuje konzumace mléčných a masných produktů a také produkty dovážené z velkých dálek. Při svých nákupech byste proto vždy měli zvážit, zda vše, co kupujete, opravdu zvládnete sníst, a neplýtvat tak potravinami. Prošlých potravin stále vyhazujeme opravdu velké množství. Žádoucí je také upřednostňování lokálních pěstitelů a prodejců před produkty dováženými přes půlku světa.
Bydlení - další výrazný dopad na uhlíkovou stopu a životní prostředí má spotřeba elektřiny, plynu, teplé vody a tepla v domácnostech. Průměrně se v ČR jedná o 1,5 tuny CO2 ekv. na 1 obyvatele. Proto je třeba těmito komoditami šetřit. Neznamená to, že nemáte doma topit či že máte svítit svíčkami, ale je důležité šetřit tam, kde je to možné. Zhasínat v místnostech, ve kterých nejste, netopit na zbytečně vysoké teploty, efektivně větrat, nenapouštět si každý den vanu plnou horké vody... Možností je opravdu celá řada.
Doprava - toto téma je tak notoricky známé, že není třeba jej představovat. Zmiňme jen, že doprava tvoří ročně přibližně 1 tunu CO2 na jednu osobu a největší zátěž představuje hlavně individuální automobilová doprava. Proto pokud vám opravdu záleží na ochraně životního prostředí, zvažte, zda musíte vyjet s autem pokaždé, když tak činíte. Zkuste využít možností spolujízdy nebo častěji využívejte hromadnou dopravu.
Odpady - tematika odpadů je natolik obšírná, že bychom o ní mohli napsat celý samostatný článek. V ČR se uhlíková stopa v souvislosti s odpady pohybuje okolo 750 kg CO2 na jednu osobu a nejvíce se na tomto čísle podílí textil a plasty. Kromě samotného třídění odpadu, které je velmi důležité, je ještě důležitější vzniku odpadů předcházet. Snažte se při nákupech používat své vlastní obaly, zvažte, zda je obal vůbec nutný, a pokud ano, volte takové, které je možné recyklovat. V domácnosti využívejte obaly opakovaně, pokud je to možné. Co se týká textilu, nabídněte oblečení, které už nenosíte, například k prodeji či jej věnujte na charitu. Vyhození by mělo být až tím posledním řešením.
Řešení má každý ve svých rukách
Někomu se může zdát tematika uhlíkové stopy složitá a může mít pocit, že jedinec toho pro životní prostředí moc udělat nemůže. To však není pravda. Jak je patrné z předchozích řádků, každý z nás má velkou moc! Každý z nás může ovlivnit množství vyprodukovaného oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, a tedy i velikost své uhlíkové stopy. Stačí jen přistupovat k životu trochu zodpovědněji, protože to opravdu má velký smysl. Dokazují to i následující čísla. Třeba jedna tuna vytříděného papíru může uspořit přibližně dvě tuny dřeva a 31 tisíc litrů vody. Díky tomu tak nemuselo být v roce 2021 v České republice vykáceno přes dva miliony stromů. To už je opravdu smysluplné, co říkáte?
