Boj s finanční krizí
Škrtání krizi jen zhorší, říká nobelista Eric Maskin
24.06.2013 10:15
Američan Eric Maskin, laureát Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2007, říká: "Už tak náročná pokrizová léta si Evropa sama činí ještě náročnějšími - přehnaným důrazem na úsporná opatření. V USA jsou ozdravné kroky sice rozhodnější, ale také vybalancovanější a celkově citlivější."
Nobelovu cenu máte za teorii, která umožňuje rozlišit situace, v nichž trh funguje dobře, od těch, kdy tomu tak není. Můžete to přiblížit?
Vlastně lze říci, že existují dva základní typy trhů. První typ je v zásadě schopen regulovat sama sebe, druhý nikoli, Musí tedy zasahovat regulační orgán.
Nějaký příklad?
Vezměte si trh s bramborami. To je celkem obyčejný trh. Když nastane neúroda, dejme tomu v Irsku, ceny brambor vzrostou. Růst ceny ale zároveň podnítí pěstitele v jiném regionu, třeba v České republice, aby produkovali větší množství této plodiny. Takto zvýšená nabídka brambor posléze stlačí cenu zpět dolů. V tomto smyslu koriguje trh s bramborami sám sebe; v rámci trhu samého existují síly, jež nastalý problém celkem přirozeně a samovolně řeší.
Ne všechny trhy jsou ale tak prosté...
Přesně tak. Třeba finanční trhy jsou mnohem komplexnější. Představme si, že se na pokraji kolapsu ocitne pár bank, které poskytly špatné úvěry. Charakteristické pro finanční trh je takzvané zapákování, tedy to, že banky v jeho rámci provádějí transakce s vysokým podílem vypůjčených prostředků. Toto vzájemné zadlužení činí z finančního trhu značně provázaný systém. Takže když se dostanou do potíží banky, které poskytly špatné úvěry, ocitají se následně v problémech i banky, které těm prvním poskytly úvěry a které s oněmi špatnými úvěry už nemusejí mít vůbec nic společného. A tak dále. Vzniká řetězová reakce. Tak začala i finanční krize.
Jako kdyby neúroda brambor na několika místech Spojených států vyvolala celosvětový několikaletý hladomor.
Vskutku. Nastalo to, co se označuje jako "credit crunch". Banky nebyly ochotny poskytovat úvěry. A úvěr je základní "potravinou" každé ekonomiky. Bez úvěrové činnosti bank nefunguje pořádně nic jiného. Finanční trh se tedy značně liší od obyčejného trhu, od trhu s bramborami, a je třeba vládní intervence, aby řešila problémy na něm vzniklé.
Banky tedy nejsou schopny regulovat samy sebe?
Nemají k tomu dostatečné podněty. Z jejich hlediska je přirozené podstupovat enormní riziko a brát na sebe závratný dluh. Ze vzniku finanční krize tak viním regulátory, kteří věřili tomu, že regulace bank netřeba. To oni měli zasáhnout! Jenže třeba takový Alan Greenspan, bývalý šéf americké centrální banky (Fed), tedy hlavního regulačního orgánu, před lety prohlásil, že banky jsou schopny regulovat samy sebe a žádné zásahy zvenčí nepotřebují. To je omyl!
* Jakou chybu dělá Evropa při boji s krizí?
* Co musí obsahovat regulace bank?
* Odolá podle Maskina americká centrální banka Fed a Evropská centrální banka tlaku politiků?
Odpovědi na tyto otázky čtěte v aktuálním vydání časopisu TÝDEN, které vychází 24. června 2013.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.