Ústavní soud kvůli zneužití stavu legislativní nouze zrušil úsporné změny ve stavebním spoření, které se dotýkají milionů lidí. Vyhověl tak návrhu ČSSD. Zvláštní padesátiprocentní sazbu daně z poskytnuté zálohy státní podpory za rok 2010 zrušil s okamžitou platností. Zbytek zákona včetně snížení státní podpory nechal platit ještě do konce roku.
Ústavní soud nebyl při rozhodování jednotný. Odlišná stanoviska měli soudci Stanislav Balík, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká a Michaela Židlická.
Z nálezu vyplývá, že vláda může do budoucna snížit roční státní příspěvek i v případě smluv o stavebním spoření uzavřených před novelou zákona. Díky odkladu účinnosti nálezu ÚS má vláda šanci prosadit některá úsporná opatření znovu normální parlamentní procedurou.
|
U smluv uzavřených do konce roku 2003 byla maximální výše státního příspěvku 4500 korun ročně, podle vládního návrhu se měla snížit na 2250 korun. U novějších smluv lidé, kteří naspořili minimálně 20 tisíc Kč, dostávali od státu příspěvek 3000 korun. Nově měl příspěvek klesnout na 1500 korun. Podle parlamentem schválené novely se od roku 2012 příspěvek snížil na maximálně 2000 korun. Snížení státního příspěvku podle Ústavního soud protiústavní není, bude-li to přijato správnou procedurou v parlamentu. |
Kalousek: Zvýší se schodek rozpočtu
Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) rozhodnutí soudu zvýší letos schodek státního rozpočtu zhruba o šest miliard korun. "O těchto šest miliard korun dostane někdo méně, protože se nevyberou," řekl ministr. Veřejná služba bude muset o tuto sumu zlevnit. Pro dobu od roku 2012 se vláda podle ministra "zařídí podle nálezu", až jej prostuduje.
Změny ve stavebním spoření prosadila jako jedno z úsporných opatření vláda Petra Nečase. Terčem kritiky ČSSD byl obsah novely a její údajná nepřípustná zpětná účinnost, ale také způsob přijetí normy. Právě způsob přijetí zákona se stal hlavním důvodem, proč Ústavní soud většinu normy s odloženou platností zrušil. Sněmovna zákon přijala ve stavu legislativní nouze, ačkoliv k tomu nebyl důvod. Jako jediný důvod tehdy vládní většina označila nutnost schválit státní rozpočet.
"Není možné, aby jakákoliv parlamentní většina (...) měla od Ústavního soudu posvěcenu možnost přijímat jakékoliv zákony bez řádné procedury jenom tím, že využije stav legislativní nouze a prostou většinou si je odhlasuje," uvedl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Podle Rychetského jde o vymezení mantinelů do budoucna, přičemž aktuální politická situace Ústavní soud "ani moc nezajímá". Podobně soud rozhodl v případě balíčku sociálních škrtů.
Novela snížila státní podporu stavebního spoření z dosavadních 15 procent na deset procent z uspořené částky, a to s účinností od 1. ledna 2011 u všech smluv bez ohledu na datum jejich uzavření.
Dále norma zavedla zvláštní padesátiprocentní sazbu daně z poskytnuté zálohy státní podpory v roce 2010. Právě toto mimořádné zdanění je podle Ústavního soudu protiústavní. Proto soudci tuto část novely zrušili již nyní. Rychetský uvedl, že šlo ze strany vlády o "krycí manévr", kdy pod pojmem daň skryla zpětné snížení státní podpory pro minulý rok. Podle ČSSD se vláda snažila mimořádnou daní, která platila jen pro minulý rok, obejít zákaz zpětné účinnosti zákonů. "Ministr financí Kalousek hrál vabank s veřejnými rozpočty, když prosazoval takovéto řešení," uvedl Sobotka.
Co s penězi za rok 2010?
Zatím není zřejmé, co se stane s penězi, které již případně stát získal kvůli mimořádné dani za rok 2010. Ústavní soud situaci jednotlivých střadatelů neřešil. Rychetský ale naznačil, že lidé, kteří kvůli dani dostali za loňský rok nižší podporu, by mohli svůj nárok uplatnit u soudu.
Vláda si od všech úsporných opatření v oblasti stavebního spoření slibovala v dalších letech úspory 6,5 až 8,5 miliardy. Prognózy předkládané při projednávání zákona se ale různily.
