Spotřeba elektřiny v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně klesla o 1,3 procenta na 20,4 terawatthodiny (TWh), zatímco její výroba stoupla o 3,4 procenta na 23,8 TWh. Údaje zveřejnil Energetický regulační úřad (ERÚ). Podle něj vzhledem k teplému počasí byla ve sledovaném období nižší i spotřeba zemního plynu. Proti lednu až březnu loňského roku se snížila o 6,2 procenta na 3,1 miliardy metrů krychlových.
Nejvíce elektřiny se tradičně vyrobilo v hnědouhelných elektrárnách (44 procent) a jaderných elektrárnách (32 procent). Na obnovitelné zdroje energie připadlo 11 procent vyrobené elektřiny a na zemní plyn pět procent.
Na meziročním nárůstu výroby elektřiny se podle ERÚ kladně podepsaly zejména větrné elektrárny, které jí mimo jiné i díky spuštění nových zdrojů vyrobily o 35,5 procenta více než v loňském prvním čtvrtletí. Následovaly paroplynové elektrárny s nárůstem o 35 procent. Více vyráběly také malé vodní elektrárny, u kterých meziroční přírůstek činil 2,8 procenta. Velké vodní elektrárny výrobu navýšily o 50,7 procenta.
"U vodních elektráren je nutné trend sledovat v dlouhodobějším horizontu, nicméně pokud srovnáte loňský a letošní březen, velké vodní elektrárny posílily meziročně výrobu dokonce trojnásobně," doplnil ředitel Odboru statistického a bezpečnosti dodávek ERÚ Petr Kusý.
Průměrná teplota za celé sledované čtvrtletí byla dva stupně Celsia, což bylo o 1,8 stupně nad dlouhodobým teplotním normálem. V důsledku toho se propadla spotřeba zemního plynu, nejvýraznější propad ERÚ přitom zaznamenal v únoru a březnu, kdy se výrazněji oteplilo. Spotřeba plynu přitom klesla ve všech krajích s výjimkou Ústeckého kraje, kde se zvýšila. "V Ústeckém kraji je součástí celkové spotřeby i plynová elektrárna Počerady II, která měla zásadní vliv na zvýšení odběru plynu tohoto kraje," uvedl úřad.
Nejvíce se meziročně snížila spotřeba plynu v Praze a na Vysočině. V Praze nejvíce klesla i spotřeba elektřiny.
Od ledna do března podle úřadu doputovalo do české plynárenské soustavy přes devět miliard metrů krychlových zemního plynu, které doplnilo 34 milionů metrů krychlových z vnitrostátních zdrojů. Do zahraničí se za uvedené období tranzitovalo sedm miliard m3 zemního plynu. Provozní zásoby v tuzemských zásobnících činily na konci 1. čtvrtletí 1,183 miliardy m3.
