V letošním roce by příjmy státu u některých daní měly klesnout. Jde například o daň z příjmu fyzických osob i právnických nebo spotřební daně z minerálních olejů. Naopak více stát vybere u daně z přidané hodnoty (DPH) nebo i na sociálním a zdravotním pojištění. V dalších letech by příjmy státu z daní i ze sociálního pojištění měly růst, a to i například právě u daně z příjmu fyzických osob ovlivněné letošním zrušením superhrubé mzdy. V lednových odhadech přitom ministerstvo financí počítalo s poklesem příjmů z této daně i v roce 2022. Vyplývá to z přehledu, který ministerstvo financí zveřejnilo na internetu.
Materiál je podkladem pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, který bude 20. dubna posuzovat nově zveřejněnou makroekonomickou predikci ministerstva financí. V ní MF ponechalo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta. Úřad prognózu využije jako východisko pro Konvergenční program, který je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády. Dokument musí vláda projednat a odeslat do EU každoročně do konce dubna.
V letech 2022 až 2023 by příjmy měly růst ze všech daní i pojistného. Pouze u majetkových daní a silniční daně by měl výběr stagnovat. Například výběr DPH by měl v roce 2024 překonat 500 miliard korun a výběr pojistného na sociální pojištění 600 miliard korun.
V prvním čtvrtletí celkové daňové příjmy státu bez pojistného na sociální klesly meziročně o 15 procent, tedy o 38,6 miliardy, na 219,2 miliardy korun. Na DPH stát získal 91 miliard korun, meziročně o 6,8 miliardy korun méně. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral naopak mírně více, celkem 41,6 miliardy korun.
