Stavební spořitelny poskytly během prvního pololetí úvěry za více než 22 miliard korun, což je v meziročním srovnání pokles o 28 procent. Meziročně klesl také zájem o nové smlouvy o stavebním spoření včetně zvýšení cílových částek. Vyplývá to z údajů všech pěti tuzemských stavebních spořitelen.
Spořitelny uzavřely letos do konce června necelých 400 tisíc nových smluv, meziročně o 38 tisíc méně. Počet nově uzavřených smluv vzrostl meziročně pouze Českomoravské stavební spořitelně. Ostatním počet nových smluv meziročně klesl.
Pokles cílové částky u nových smluv zaznamenaly všechny spořitelny. Celkově cílová částka činila za první pololetí necelých 107 miliard korun, zatímco loni to bylo o 30 miliard korun více. Cílová částka přitom vyjadřuje budoucí záměry zákazníka, tedy kolik si hodlá naspořit nebo půjčit na bydlení. Její výši nelze překročit, ale je možné ji zvýšit.
V případě poskytnutých úvěrů zaznamenaly pokles za letošních šest měsíců čtyři z pěti stavebních spořitelen. Modrá pyramida půjčila o zhruba 1,5 procenta více peněz ve srovnání s loňskem. Naopak největší propad o 60 procent zaznamenala Wüstenrot stavební spořitelna.
Ústavní soud na konci dubna kvůli zneužití stavu legislativní nouze zrušil úsporné změny ve stavebním spoření. Vládní novela snižovala státní podporu stavebního spoření z dosavadních 15 procent na deset procent z uspořené částky, a to s účinností od 1. ledna 2011 u všech smluv bez ohledu na datum jejich uzavření. Dále norma zavedla zvláštní padesátiprocentní sazbu daně z poskytnuté zálohy státní podpory v roce 2010. Právě toto mimořádné zdanění je podle Ústavního soudu protiústavní.
Ministr financí Miroslav Kalousek ale předložil totožný zákon měnící systém stavebního spoření, ze kterého byla vypuštěna pouze padesátiprocentní srážková daň. Návrh již schválila vláda. Změny se týkají snížení státní podpory na maximálních 2000 korun a zdanění úroků ze stavebního spoření.
