Koruna se pátečním více než jednoprocentním oslabením dostala až na úroveň 28,2 EUR/CZK, což je hodnota nevídaná od února roku 2009. Silný tlak vůči domácí měně se objevil již minulou středu, kdy Eurostat vydal nová data ohledně vývoje inflace v eurozóně.
Za prosinec došlo v meziročním srovnání k poklesu očekávané cenové hladiny o 0,2 procenta, což okamžitě vyvolalo spekulace o možném obdobném vývoji i v České republice.
Tyto spekulace byly potvrzeny v pátek, kdy Český statistický úřad opravdu zveřejnil nižší než původně očekávaná čísla o vývoji spotřebitelských cen. Konkrétně došlo za prosinec k růstu inflace pouze o 0,1 procenta, přičemž za celý loňský rok se inflace navýšila o mizivých 0,4 procenta. Jde o nejnižší zaznamenané tempo růstu tohoto ukazatele od roku 2003 a zároveň o mnohem nižší úroveň, než jsou 2 procenta stanovená Českou národní bankou.
Neuspokojivá inflace a dokonce i strašák v podobě deflace jsou příčinou současného výprodeje české koruny. Investoři se totiž obávají dalšího možného zásahu ČNB, a to zejména prostřednictvím navýšení kurzového závazku nad nynější hladinu 27 EUR/CZK.
To neznamená nic jiného, než připuštění rostoucí pravděpodobnosti nenaplnění inflačního výhledu a tedy možnosti další intervence. Nejbližší zasedání bankovní rady ČNB je naplánováno na začátek února, po němž by měly být zveřejněny další indicie o nejbližších krocích centrálních bankéřů.
Slabá koruna se téměř okamžitě projeví ve zdražení pohonných hmot a dalšího dováženého zboží jako je například elektronika. Logicky také dojde k prodražení zahraničních dovolených. Výhodu znamená naopak levná koruna pro některé exportéry a také pro investory držící zahraniční aktiva.
Autorem textu je analytik společnosti Cyrrus Jiří Šimara.
