Obří investice
Střízlivě o Amazonu aneb Jak lákají české obce investory

České obce správně šetří své nejlákavější pozemky a přilehlé silnice pro takové firmy, které obohatí region.

Reakce na střídavé lákání a odmítání Amazonu spadají skoro bez výjimky do dvou dogmatických šablon. První je: fuj, velkokapitál. "Nezničí podnikání Amazonu definitivně Českou poštu, která by již dnes zasluhovala ochranu a jasné vymezení podnikání?" ptá se Táňa Fischerová, snad že konkurence přináší krizi z nadvýroby a chodit pro balík do ruky na pobočku je sluníčkové. Druhá, častější reakce zní: nesmyslně odmítáme pracovní místa. V tom duchu se vyjádřil Miloš Zeman, Bohuslav Sobotka nebo Jiří Zlatuška.

Pracovní místa jsou třeba i pro nekvalifikované

Vysokou nezaměstnanost nekvalifikovaných mladých připomněl například poslanec Zlatuška. Souhlasím s ním. A právě proto jsem rád, že města šetří své nejpřitažlivější pozemky pro firmy, které zaměstnají co nejvíc lidí kvalifikovaných.

Paradox? Vůbec. Za prvé: čtyřiceti-, sedmdesáti- či stotisícové platy přece nezůstávají v kapsách vývojářů a manažerů. Většina jich přes ně jen putuje dál do místní ekonomiky. Večeře v restauraci, rekonstrukce chaty, úklid bytu - tak se peníze dostávají dál, k méně šťastným lidem bez vzdělání.

Za druhé, i sami hi-tech zaměstnavatelé dávají příležitosti hůř kvalifikovaným zaměstnancům: vedle géniů potřebují uklízečky, hlídače nebo řidiče. Každý sedmý zaměstnanec Masarykovy univerzity podle Martiny Fojtů nemá vysokoškolské vzdělání, na Vysokém učení technickém to je podle Kateřiny Tušarové dokonce každý čtvrtý. Z 65 aktivních zaměstnanců softwarové společnosti Zoner uvádí podle Jiřího Vicherka titul jen 13 lidí: "O většině z těch bez titulu se nedá říci, že by byli hůře kvalifikovaní, na druhou stranu spoustě takových práci zprostředkováváme. Hi-tech zaměstnavatel neznamená prospěch jen a pouze pro špičky."

Pokračování článku, který vznikl ve spolupráci s Finmagem a jehož autorem je Michal Kašpárek, čtěte ZDE.