Majetková nerovnost
Osm miliardářů je stejně bohatých jako polovina lidstva

Osm nejbohatších lidí vlastní stejný majetek jako chudší polovina světové populace, tedy 3,6 miliardy lidí. Uvedla to nezisková organizace Oxfam. Majetková nerovnost je teď podle Oxfamu větší než kdy jindy.

Nejbohatším člověkem na světě zůstává zakladatel Microsoftu, Američan Bill Gates. Jeho majetek je odhadován na 75 miliard dolarů (1,9 bilionu Kč). Mezi osmi nejbohatšími je i Španěl Amancio Ortega, zakladatel módního řetězce Inditex s odhadovaným majetkem 67 miliard dolarů nebo finančník Warren Buffett s 60,8 miliardy dolarů.

"Je nestoudné, že tolik bohatství je v rukou několika jedinců, když každý desátý člověk na světě musí přežít s dvěma dolary na den," uvedla Winnie Byanyimová z Oxfamu. "Nerovnost žene do chudoby stovky milionů lidí, rozděluje společnost a podkopává demokracii," doplnila Byanyimová.

Oxfam vyzvala světové lídry, aby o problému přestali jen mluvit a začali jednat. Ještě loni si polovinu lidstva mohlo koupit 62 nejbohatších, avšak nyní podle nové metodiky a s novými údaji z Číny a Indie se ukazuje, že situace je ještě horší. Kromě kumulace bohatství v rukou několika málo jedinců je hlavním morálním problémem fakt, že se bohatí vyhýbají placení daní, jak ukázala mimo jiné kauza Panama Papers, uvádí Oxfam.

"Jsme v situaci, kdy miliardáři často platí nižší daně než jejich uklízečka nebo sekretářka. To je šílené," řekl poradce společnosti Oxfam Max Lawson. Lidé podle něj ztrácejí důvěru ve stávající systém, kterému hrozí, že se rozpadne. Prvními signály byly podle Oxfamu referendum, v němž Britové loni rozhodli o vystoupení své země z Evropské unie, a zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. Podle doporučení Oxfamu mohou být lékem vyšší daně pro bohaté a vyšší daně z příjmu, důstojné mzdy a investice do veřejných služeb.

Před nerovností a jejími dopady varuje například i papež a Mezinárodní měnový fond (MMF). Podle jedné z největších marketingových společností Edelman se důvěra lidí v systém prudce snížila po světové hospodářské krizi z roku 2008. Podle průzkumu společnosti věří jen 15 procent lidí, že systém funguje.

Tento postoj má řadu příčin, jednou z nich je i rostoucí nedůvěra v tradiční média, na která lidé nahlížejí jako na součást establishmentu. Dávají přednost alternativním zdrojům informací, které často nepřipouštějí protinázory, a roztáčejí tak spirálu nedůvěry.