Vytvoření kontinentální zóny volného obchodu (CFTA) v Africe má za cíl dohoda, kterou ve rwandské metropoli Kigali podepíší zástupci desítek afrických států. Projekt Africké unie (AU) by po svém dokončení vedl ke vzniku nejrozsáhlejší zóny volného obchodu na světě.
CFTA by měla nakonec zahrnovat všech 55 členských zemí AU. Kolik z nich se k ní nyní přidá, ale zůstává nejasné. V Kigali se očekává téměř 30 hlav států. Aby CFTA vstoupila v platnost, bude ji muset po podpisu ratifikovat 22 zemí.
Neúčast na setkání už v pondělí oznámil nigerijský prezident Muhammadu Buhari. K CFTA vyjádřily výhrady nigerijské odbory, podle kterých dohoda vážně ohrozí místní hospodářství. Buhari dříve v zájmu povzbuzení domácí výroby zakázal dovoz řady produktů. Nigérie byla na konci loňského roku největší ekonomikou v Africe.
CFTA má ale podporu Jihoafrické republiky, které ve stejné době patřila třetí příčka. Podle Pretorie jsou jednotlivé africké státy příliš malé na to, aby samy zvládly diverzifikovat a industrializovat své ekonomiky.
Komisař AU pro obchod a průmysl Albert Muchanga věří, že postupné odstraňování cel prospěje i rodící se africké střední třídě. Zastánci CFTA dále slibují, že dohoda přinese rozvoj vzájemného vnitroafrického obchodu. V současnosti jen 16 procent obchodní výměny afrických zemí směřuje do jiných států kontinentu. Podle některých odborníků může také CFTA pomoci Africe ve vyjednání lepších obchodních dohod s okolním světem.
Oficiální jednání o CFTA zahájila AU v červnu 2015. V konečném důsledku chce AU vybudovat celoafrický společný trh a hospodářskou a měnovou unii. V těchto snahách se inspiruje Evropskou unií.
