Obchodní konflikt mezi dvěma největšími světovými ekonomikami se dále vyostřil. Spojené státy zavedly clo ve výši 25 procent na čínský dovoz v celkové hodnotě 34 miliard dolarů (asi 753 miliard korun) a Čína vzápětí odpověděla stejným protiopatřením. Washington a Peking tak kvůli sporu o transfer technologií fakticky zahájily obchodní válku, která může mít zásadní dopad na spotřebitele, zaměstnance, firmy, investory a světovou politiku.
Americká cla na čínský dovoz vstoupila v platnost o páteční půlnoci washingtonského času, tedy v 6.00 SELČ. Čína zavedla odvetná opatření okamžitě, ale oficiálně je potvrdila o více než tři hodiny později, což v mezičase způsobilo zmatek na surovinových trzích a některých velkých čínských přístavech.
Mluvčí čínského ministerstva obchodu řekl, že USA rozpoutaly "největší obchodní válku v hospodářských dějinách". "Čínská strana slíbila, že nepřijde s prvním výstřelem, je ale nucena zahájit protiútok na ochranu ... zájmů svých obyvatel," dodal.
Podle čínského premiéra Li Kche-čchianga, který je na jednání v Sofii v Bulharsku, z obchodní války nikdo nevyjde jako vítěz. Čína má ale podle něj velký trh a tím i možnosti růstu. Na tiskové konferenci dodal, že Peking bude dále otevírat svůj trh zahraničním firmám, chránit jejich zájmy a jejich duševní vlastnictví a chovat se k nim stejně jako k domácím.
"Obchodní války jsou špatné a nedají se snadno vyhrát," napsala na twitteru evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová v narážce na starší tweet amerického prezidenta Donalda Trumpa: "Obchodní války jsou dobré a dají se snadno vyhrát." Varovala také před škodami, jaké eskalace konfliktu může přinést světové ekonomice. Obavy z americko-čínského obchodního konfliktu vyjádřila i Světová obchodní organizace (WTO).
Peking kvůli americkým dovozním clům podal na Spojené státy u WTO žalobu. Uvedlo to čínské ministerstvo obchodu.
Páteční zavedení amerických cel ve výši 25 procent na část čínského dovozu v celkovém objemu 34 miliard dolarů je součástí ochranářské politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy USA mají cla za cíl ukončit "nekalé převody amerických technologií a duševního vlastnictví do Číny" a ochránit americká pracovní místa.
Trump již uvedl, že pokud Peking americkým stížnostem nevyhoví a bude zavádět odvetná opatření, je připraven zavést další cla ve výši 300 miliard dolarů a více. Celkem by tak bylo dotčeno zboží v objemu 550 miliard dolarů, což je více, než činil celkový loňský čínský dovoz do USA. V roce 2017 Čína do Spojených států dovezla zboží za 506 miliard dolarů.
Zavedení amerických cel se na asijských akciových trzích téměř neodrazilo. Hlavní index šanghajské burzy Shanghai Composite uzavřel obchodování posílen o 0,5 procenta, za celý týden ale o 3,5 procenta klesl. Ztráty zaznamenává již sedmým týdnem za sebou. Tokijská burza uzavřela se ziskem 1,1 procenta, Hongkong nicméně v odpoledním obchodování hlásil pokles o 0,5 procenta. Podle analytiků trhy zavedení cel v obchodování předem zohlednily.
Dopady na hlavní světové měny jsou zatím omezené. Mírně oslabuje dolar, dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, ztrácel kolem 14.00 SELČ zhruba 0,2 procenta na 94,27 bodu. Zavádění cel je ale i na devizových trzích podle analytiků v cenách již zohledněné.
