Když se před dvěma lety hroutil americký finanční systém, tak asi jen málokdo předpokládal, že americká vláda nakonec na záchraně bank bude vydělávat. Peníze vynaložené na záchranu bankovních domů a pojišťoven ale již vynesly 25,2 miliardy dolarů, což je více, než by byl výnos z amerických státních dluhopisů.
Podle agentury Bloomberg jde o výnos 8,2 procenta během dvou let, což je lepší než výnos u státních dluhopisů, bankovních vkladů, fondů peněžního trhu či depozitních certifikátů. Výnosnější jsou jen investice do zlata a akcií.
Celkem americký stát vynaložil na očištění finančních institucí od cenných papírů a úvěrů, které se odvíjely od hypoték, sumu 309 miliard dolarů. Řada lidí přitom očekávala, že stát na záchraně prodělá miliardy dolarů.
Stát vydělal na pomoci bankovním gigantům Citigroup, Goldman Sachs nebo například Morgan Stanley. Se záchranou jsou však spojeny i další náklady. Americká centrální banka totiž od krize drží sazby na nule, což poškozuje například střadatele.
Program na záchranu bank si naopak vybral politickou daň. Řada politiků, kteří podpořili program, neuspěli podle agentury v obhajobě svého mandátu. Důvodem je to, že devadesát procent Američanů podle výzkumu Angus-Reid Public Opinion viní finanční instituce z finanční krize.
Česká republika rovněž zachraňovala na přelomu tisíciletí banky. Na rozdíl od USA ale čeští daňoví poplatníci splakali nad výdělkem. Jen pád IPB přijde stát na částku okolo sta miliard korun.
