Finanční instituce v eurozóně si ve čtvrtek na účtech u Evropské centrální banky (ECB) uložily jednodenní vklady v objemu 455 miliard eur (asi 11,8 bilionu korun). To je nový rekord za dobu, co eurozóna existuje. Dosavadní rekord byl z tohoto týdne a byl asi o dvě miliardy eur nižší.
Nejnovější data svědčí o tom, že v evropském bankovním systému trvá napětí, i když ECB poskytla bankám levné úvěry. Bankovní domy si vzájemně nevěří, a proto přebytečnou hotovost raději uloží za nižší úrok u Evropské centrální banky, než by ji půjčily jiným bankám s vyšším výnosem. Tak vysoké objemy peněz jako v současné době si totiž banky zpravidla
neukládají. Většinou si je na zajištění běžného provozu půjčují mezi sebou. V poslední době tak ale činí stále méně, což podle analytiků svědčí o tom, že si vzájemně nevěří.
Ostatně na konci minulého roku podle Financial Times uložila u ECB čtyři až šest miliard eur skupina Siemens prostřednictvím Siemens Bank. Kromě obav z dluhové krize ji k tomu vedlo i to, že nabízené úroky byly vyšší.
Na druhou stranu objem nouzových jednodenních výpůjček zároveň klesl na 1,861 miliardy eur (asi 48,2 miliardy korun), a je tak nejníže od 28. listopadu. To pomáhá snížit obavy, že banky zoufale potřebují finance.
Komerční banky jednodenní vklady u ECB nyní ukládají za úrok 0,25 procenta. V případě, že by peníze odkládaly jinak, například právě formou jednodenních úvěrů jiným bankám, bylo by to pro ně mnohem lukrativnější. Takto na vkladech u ECB ztrácejí. Jednodenní půjčky jiným bankám teď mají úrok 0,369 procenta.
ECB v prosinci komerčním bankám nabídla levné tříleté úvěry. Nabídky využilo 523 bank, které si vypůjčily rekordních 489,2 miliardy eur (zhruba 12,6 bilionu korun). Opatření má zajistit dostatečnou likviditu v bankovním systému. Podle odborníků se však do ekonomiky dostane zhruba 130 miliard eur. Část peněz totiž použijí banky na vlastní účely - například na splácení vlastních dluhů.
