Přiblížit se Evropě
Bez siesty. Katalánci se rozloučí s dlouhou pracovní dobou

Katalánsko se chystá jako první španělský region rozloučit s klasickou španělskou pracovní dobou a navázat na tu evropskou, která platí také v Česku. Dlouhý pracovní den, který začíná brzkým ránem a zřídkakdy končí dříve než v osm hodin večer, bude možná už brzy v Katalánsku minulostí.

Katalánská vláda slíbila, že vypracuje žádost pro reformování pracovní doby již letos v červenci. "Nastal čas dělat rozhodnutí," řekl mluvčí katalánské regionální vlády Francesc Homs pro server Guardian.

Po celém Španělsku většina pracovních dnů začíná brzy ráno, následně je přerušena časem na dopolední kávu a poté dlouhou obědovou pauzou okolo 14. hodiny. Jen málo Španělů se dostane z práce domů před osmou hodinou večer.

To znamená, že Španělé odpracují ročně o tři sta pracovních hodin více než Němci. Toto vysvětlení také často používají statistici, když ukazují, proč Španělé spí v průměru o hodinu míň než zbytek Evropy a proč večeře po desáté večer nejsou u Španělů nic neobvyklého. S tímto jevem také souvisí další zajímavost, a to, že hlavní vysílací čas ve Španělsku pokračuje až do brzkých ranních hodin.

Reforma zamýšlená katalánským parlamentem by měla pracovní dobu srazit do devíti hodin v pětidenním pracovním týdnu.

Oznámení vlády přišlo po několika letech intenzivního lobbingu, který požadavek stavěl na tom, že snížení pracovních hodin zvýší efektivitu práce, sníží počet nehod na pracovišti a v neposlední řadě pozitivněji rozdělí domácí práce ve španělských domácnostech.

K prvnímu pokusu o sjednocení pracovních hodin s Evropou došlo již v roce 1942, kdy se španělský diktátor Francisco Franco snažil zkrácením pracovního dne o hodinu sjednotit se svým nacistickým spojencem Německem.

Katalánsko ale zatím nemá vyhráno, neboť tak velká změna musí mít zajištěnou podporu od madridské vlády. "Je to jako puzzle, pokud pohneme s jednou částí, musíme pohnout i s ostatními," říká podporovatel změny Fabian Mohedano a dodává, že už teď lze vidět pozitivní změny. "Existuje tu konsenzus, že změna musí nastat. Když jsme o problému začali mluvit před deseti lety, nikdo nás nebral vážně," dodává.