Německá ekonomika ve třetím čtvrtletí pravděpodobně dál mírně rostla. Odhadlo to spolkové ministerstvo hospodářství. Největší evropské hospodářství letos táhne vyšší spotřeba domácností a státní výdaje na imigranty a infrastrukturu. Nejistota způsobená britským referendem o odchodu z Evropské unie se na německých ekonomických ukazatelích zatím neprojevila, uvedlo ministerstvo.
Ekonomický růst se odrazil i ve vyšší inflaci, která se v říjnu meziročně zvýšila na dvouleté maximum o 0,7 procenta, potvrdil Spolkový statistický úřad. Nedávné údaje o propadu průmyslových zakázek i výroby ale naznačily rozporuplnější obraz německé ekonomiky. Navíc vnější ekonomické prostředí zůstává "charakteristické nejistotou po brexitu a po amerických volbách".
V souvislosti se zvolením ochranářsky zaměřeného Donalda Trumpa americkým prezidentem se v krátkodobém výhledu negativní dopad na německé hospodářství nečeká, uvedlo ministerstvo. Do USA směřuje zhruba deset procent německého exportu a podle odhadů německého Institutu pro hospodářský výzkum (Ifo) je na tento vývoz navázán více než milion pracovních míst.
Německá vláda minulý měsíc zvýšila odhad letošního růstu domácí ekonomiky na 1,8 procenta z dříve předpokládaných 1,7 procenta. Ekonomové odhadují, že hrubý domácí produkt (HDP) se ve třetím čtvrtletí proti předchozím třem měsícům zvýší o 0,3 procenta po tempu 0,4 procenta ve druhém kvartále. Rychlý odhad vývoje HDP za červenec až září zveřejní Spolkový statistický úřad příští úterý.
