V souvislosti se zveřejněním údajů o inflaci ve Velké Británii nevyloučil guvernér britské centrální banky (Bank of England) další pokles úrokových sazeb na podpoření ekonomické aktivity. Inflace za říjen poklesla oproti září o 0,2 procenta a potvrdila předpoklady analytiků, že hlavním tématem bude boj proti nastupující recesi.
Stejně jako po celém světě stojí za krizí hlavně problémy finančního sektoru. Přední ekonom z London School of Economics (LSE) Willem Buiter se ve svém blogu na stránkách Financial Times již minulý týden zamýšlel nad paralelou mezi Velkou Británií a Islandem.
Británie je vystavena podobným rizikům jako Island, protože britská libra objemem svého obchodování není schopna zajistit dostatek finančních prostředků pro fungování finančního sektoru, který se dostane do problémů. Rozvinutý bankovní systém velikostí aktiv až čtyřnásobný v poměru k hrubému domácímu produktu může také skončit kolapsem.
Velké aktivity v cizích měnách zvyšují riziko nedostatku likvidity britských bank v případě nutnosti splácení všech závazků. Pokud by Británie platila eurem, takový risk by byl eliminován a bezpečnost finančního systému by se zvýšila.
Zatímco Buiter nezpochybňuje schopnosti centrální banky poskytnout peníze v případných problémech, velikost bankovního sektoru se může ukázat jako příliš velké sousto. Ani garance vlády by nemusely být dostatečné.
Co se týče kapacit britské vlády v poměru k rizikům bankovního sektoru, paralela s Islandem je více než na místě. Pokud stát přispěchá na pomoc bankovnímu sektoru, přebírá na sebe zodpovědnost za dostání závazkům. Tím se zvyšuje riziko platební neschopnosti celého státu (takzvaný sovereign default risk). Právě tento druh rizika přivedl Island až k vyhlášení bankrotu.
I když se paralela mezi těmito dvěma ostrovy může zdát přehnaná, poučení z islandské lekce není nikdy dost. V případě Británie jako vyspělé země s vlastní měnou to platí dvojnásob.
Foto: Reuters
