Britská centrální banka poprvé po více než deseti letech zvýšila úroky. Základní úrokovou sazbu posunula z nynějšího minima 0,25 procenta o čtvrt procentního bodu na 0,5 procenta. Předpokládá zároveň, že v příštích třech letech bude nutné sazby zvyšovat i nadále, byť jen pozvolně.
Bank of England naposledy přikročila ke zvýšení nákladů na půjčky v červenci 2007, tedy před vypuknutím globální finanční krize. Od té doby sazby jen snižovala, anebo držela beze změn.
Krok centrální banky by měl pomoci omezit poměrně svižný růst inflace, k němuž v Británii hodně přispívá i pokles kurzu měny. Na druhou stranu ale může uškodit ekonomice v době nejistoty kolem připravovaného vystoupení Británie z Evropské unie.
Členové měnového výboru se ve prospěch zvýšení sazeb o 0,25 procenta vyslovili poměrem hlasů sedm ku dvěma. Základní úroková sazba se tak vrátila na úroveň, kterou měla před snížením v srpnu 2016. Dva členové výboru, stejně jako část ekonomů, argumentovali příliš slabým růstem mezd. Ten podle nich mluví proti zvýšení sazeb. Ostatní členové včetně guvernéra Marka Carneyho se kloní k názoru, že je čas začít se zpřísňováním měnové politiky, nehledě na slabší vývoj ekonomiky.
V názorové nejednotnosti měnového výboru se odráží dilema, kterému teď centrální banka čelí. Ekonomika letos vykazuje slabý hospodářský růst, propad kurzu libry tlačí inflaci vzhůru a zvyšování mezd s ní nedrží krok. Spotřebitelské ceny jsou na nejvyšší úrovni za pět let. Roční míra inflace v září byla na třech procentech a banka předpokládá, že tento měsíc bude kulminovat na 3,2 procenta.
Libra v reakci na zvýšení úroků oslabila, krátce po 14.15 SEČ na euro ztrácela 1,3 procenta na 1,1250 eura. Vůči dolaru odepisovala 1,1 procenta na 1,3102 USD. Naopak hlavní index londýnské burzy FTSE 100 zamířil vzhůru a přidával půl procenta na zhruba 7522 bodů.
