Čistý majetek německých domácností je v průměru mnohem nižší než italských nebo španělských, jejichž země se potýkají s vážnými dopady ekonomické krize. K tomuto překvapivému závěru dospěla ve své studii centrální banka v Německu, které platí za tahouna evropského hospodářství. Za hlavní důvod označila skutečnost, že Němci vlastní výrazně méně nemovitostí než Jihoevropané.
Medián čistého soukromého majetku domácností v Německu dosahuje podle Bundesbanky 51 400 eur (1,3 milionu korun), zatímco v sousední Francii je to 113 500 eur (2,9 milionu korun), v Itálii 163 900 eur (4,2 milionu korun) a ve Španělsku, sužovaném obrovskou nezaměstnaností, dokonce 178 300 eur (4,6 milionu korun).
Stejně dopadlo i srovnání výše průměrného majetku domácností očištěného o dluhy. Podle této statistiky mají Němci 195 200 eur (pět milionů korun) a Španělé 285 800 eur (7,4 milionu korun).
"Většina německých domácností - celostátně je to 73 procent - má 'podprůměrný' čistý majetek," uvádí centrální banka ve studii. "Jak průměr, tak i medián netto majetku v Německu proto leží níže než v ostatních velkých zemích eurozóny, pro které máme srovnatelná data," dodává studie.
Důvod podle Bundesbanky tkví ve vlastnictví nemovitostí. Zatímco v Německu má svůj dům nebo byt 44 procent domácností, v Itálii je to přes 68 procent a ve Španělsku téměř 83 procent. Ti, co ve Spolkové republice svou nemovitostí nedisponují, jsou navíc výrazně chudší než majitelé realit.
"Mediánová hodnota čistého majetku vlastníků oddlužených nemovitostí dosahuje v Německu 255 600 eur (6,6 milionu korun). U domácností, které jsou v nájmu, je to jen 10 300 eur (266 tisíc korun)," zjistila centrální banka. Velké rozdíly jsou podle ní ještě navíc mezi západem a bývalým socialistickým východem Německa. Medián lépe odráží rozdělení majetku, protože na rozdíl od průměru udává "hodnotu uprostřed".
Pro studii použila banka data získaná od téměř 3600 domácností v letech 2010 a 2011. Informace zahrnovaly údaje o hmotném majetku, bankovních úsporách, příjmech a nárocích vyplývajících ze soukromého důchodového spoření. Podobné průzkumy prováděly centrální banky i v dalších zemích eurozóny, výsledky jich však podle Bundesbanky zatím zveřejnila jen část.
