Centrální banky řeší, kde tisknout peníze, když padne euro

Některé centrální banky v Evropě začaly uvažovat nad krizovými plány pro případ, že by se eurozóna v důsledku dluhové krize rozpadla. Informované zdroje listu The Wall Street Journal Europe (WSJE) sdělily, že některé banky v eurozóně, minimálně centrální banka Irska, zkoumají, jak si zajistit možnost rychlého a rozsáhlého tisku národních bankovek, jež se přestaly tisknout s nástupem bankovek a mincí eura v lednu 2002.

Irská centrální banka podle WSJE studuje, zda bude potřebovat dodatečný přístup k tiskařským strojům v případě, že bude muset vrátit do oběhu vlastní měnu. Většina zemí eurozóny udržuje plné nebo alespoň omezené tiskařské kapacity, protože tištění bankovek eura nezajišťuje Evropská centrální banka, ale každý rok vždy určená skupina členských zemí. Některé země jako Řecko nebo Irsko mají státní tiskárny peněz, jiné tuto činnost zadávají soukromým firmám, například britské De La Rue.

Mimo eurozónu se řada centrálních bank zabývá přípravou opatření na ochranu před případnými dopady rozpadu měnové unie. Švýcarsko například údajně uvažuje o tom, že bude muset nahradit euro v pozici referenční měny, proti níž se snaží udržet stabilní hodnotu franku, jinou měnou. Otevřeně se o "životě po euru" diskutuje mezi činiteli centrální banky v Černé Hoře, řekl listu hlavní ekonom banky Nikola Fabris.

WSJE píše, že uvedené plánování je předběžné a neodráží očekávání, že eurozóna směřuje k rozdělení či rozpadu. Avšak už jen sám fakt, že centrální bankéři uvažují nad něčím, co se ještě před pár měsíci zdálo nemyslitelné, ukazuje, jak se situace v Evropě zhoršila. Veškerá pozornost se nyní obrací na páteční summit Evropské unie v Bruselu, kde by měli šéfové vlád dohodnout komplexní plán řešení krize, která trvá už téměř dva roky.

Krizové plány pro případ rozpadu eurozóny již začaly chystat mnohé nadnárodní společnosti působící v Evropě. Řada politiků, komentátorů, bankéřů a dalších expertů líčí pochmurné scénáře, podle nichž by rozpad měnové unie nejenže zvrátil desetiletí hospodářské integrace Evropy, ale vyvolal i finanční chaos s dopady na celý svět.