Česko nechce splácet dluhy Řecka, podobný postoj má i Británie

Česká republika si nepřeje, aby byl k případné překlenovací půjčce pro Řecko aktivován starší krizový fond, který společně vytvořily všechny země Evropské unie, známý jako Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM). Novinářům to v Bruselu řekl český premiér Bohuslav Sobotka. Podle ministra financí Andreje Babiše se na úterním jednání šéfů státních pokladen celé evropské osmadvacítky podobně vyjádřil nejen on sám, ale také jeho kolegové ze zemí mimo eurozónu. Kritický byl veřejně například britský ministr George Osborne.

Za půjčky z EFSM ručí všechny unijní země a český podíl by byl 1,13 procenta. "My jsme si mysleli, že EFSM už je mrtvý nástroj. Evropská rada se dohodla na tom, že po roce 2013 už by nemělo být používáno," řekl Sobotka českým médiím v Evropském parlamentu, kde se shodou okolností účastní konference související s nynějším českým předsednictvím Visegrádské skupiny.

"Nápad, že britští daňoví poplatníci kvůli řecké dohodě budou riskovat, je naprosto vyloučený. Eurozóna si musí své dluhy platit sama," prohlásil Osborne. Také on tak dal jasně najevo, že Británie jako jedna z devíti unijních zemí stojících mimo měnovou unii nechce ručit za překlenovací úvěr pro Řecko.

Summit eurozóny v noci z neděle na pondělí rozhodl, že Řecko může při plnění velmi přísných podmínek začít vyjednávat o novém několikaletém programu pomoci se záchranným fondem eurozóny, takzvaným Evropským stabilizačním mechanismem (ESM). Peníze ale hluboce zadlužená země potřebuje už v týdnech, kdy se budou tato jednání konat. Proto eurozóna hledá způsoby, jak tuto dobu finančně překlenout.

Kromě možnosti přímých dvoustranných půjček diplomatické zdroje už v neděli na eurosummitu zmínily právě EFSM, ze kterého v minulosti dostaly půjčku Irsko či Portugalsko. Tento starší mechanismus byl pro země eurozóny posléze nahrazen právě ESM, určité peníze v něm ale stále zůstaly.

Návrh použít EFSM ale na jednání ministrů financí vůbec nepadl, o všech možnostech jak věc vyřešit totiž teprve jednají finanční experti.

Podle finského ministra Alexandra Stubba se od rána probírá zřejmě až šest možností. "Optimista ve mně říká, že bychom neměli podceňovat schopnosti evropských právníků a ekonomů přijít s řešením," poznamenal. Stubb hovořil například o možnosti několikatýdenního prodloužení závazků vůči Evropské centrální bance, jejichž splatnost nyní Řecko čeká.

"Ať platí jen země Eura"

"Problém Řecka je problém členů eurozóny," prohlásil v Bruselu Babiš. Země mimo euro si podle něj nepřejí, aby řecký problém byl řešen z rozpočtu EU. Český ministr zopakoval své přesvědčení, že rozhodnutí víkendového summitu o pomoci Řecku nebylo šťastné.

Ministři zemí mimo euro podle Babiše kritizovali také to, že o nápadu se dozvěděli až z médií. Podobný postoj jako ČR má podle něj Británie, Švédsko, Dánsko, Maďarsko či Chorvatsko i další země unie. "Myslím, že všichni mají stejný názor," dodal Babiš s tím, že podobný názor mají všechny země, které eurem neplatí.

Využití peněz k záchraně Řecka výhradně ze zdrojů zemí platících eurem požadovaly Británie s Českem již před čtyřmi lety, kdy se o aktivaci EFSM rovněž uvažovalo. Tehdejší unijní summit nakonec rozhodl, že záchranný program bude financovat jen eurozóna.