Chorvatsko se během sedmi až osmi let chce stát členem eurozóny. K mechanismu směnných kurzů ERM-2, což je mechanismus, který před přijetím jednotné evropské měny zajišťuje měnovou stabilitu, se Záhřeb zamýšlí připojit ještě před svým předsednictvím EU v roce 2020. Oznámil to chorvatský premiér Andrej Plenković.
"Přesné datum definovat nechceme, chceme nicméně, aby se Chorvatsko stalo členem eurozóny v průběhu dvou funkčních období vlády," prohlásil premiér na tiskové konferenci věnované tomto tématu. Středopravá vláda nastoupila do úřadu před rokem.
K mechanismu směnných kurzů ERM-2 by se země ráda přidala do tří let, ještě než převezme předsednictví Evropské unie v roce 2020. Vstup členského státu EU do eurozóny je podmíněn úspěšným minimálně dvouletým setrváním národní měny v ERM-2. Země zapojené do tohoto mechanismu musí mimo jiné udržovat kurzy svých měn k euru v povoleném maximálním fluktuačním pásmu. Chorvatská centrální banka nyní udržuje kurz kuny vůči euru v úzkém rozpětí, zhruba mezi 7,3 a 7,7 kuny za euro.
Jak ale podotýká agentura Reuters, před vstupem do eurozóny se země bude muset poprat zejména se státním zadlužením, které nyní nepatrně přesahuje 80 procent hrubého domácího produktu. "Naším cílem je do roku 2020 snížit veřejný dluh na 72 procent HDP," uvedl Plenković.
Záhřeb letos přistoupil k rozsáhlé finanční konsolidaci a podle premiéra bude rozpočtový schodek dokonce pod loňskými 0,9 procenta HDP.
Pro vstup do eurozóny musí země EU splnit tzv. kritéria konvergence, což mimo jiné znamená deficit rozpočtu veřejných financí nižší než tři procenta HDP a veřejný dluh maximálně 60 procent HDP. Chorvatsko se zavázalo přijmout euro při vstupu do Evropské unie v roce 2013.
