Americká vláda v úterý přišla s plánem na prodloužení životnosti stovek uhelných elektráren, s jejichž existencí chtěl naopak rychleji skoncovat předchozí prezident Barack Obama. Se záměrem, směřujícím k snížení emisí skleníkových plynů v USA, ale nesouhlasí nynější prezident Donald Trump.
Navrhovanému souboru opatření ale podle agentur bude trvat měsíce nebo dokonce roky, než začne platit, protože bude čelit zdlouhavému legislativnímu procesu a patrně i blokování ze strany soudů, na které se obrátí odpůrci změn.
Záměr okamžitě odsoudily ekologické organizace a opoziční demokraté. Trump odklon od ekologických standardů prosazených Obamovou vládou sliboval už ve své předvolební kampani. Zachraňovat chce hlavně pracovní místa v regionech, kde má silnou voličskou základnu, což jsou například Západní Virginie a Kentucky.
"Éra monolitických a byrokratických federálních závazků skončila," řekl úřadující šéf Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) Andrew Wheeler.
"Vzduch bude špinavější a zdraví naší země se zhorší, protože prezident Trump je na straně některých mocných zájmových skupin," uvedl vůdce senátní demokratické menšiny Chuck Schumer.
Trump oznámil v červnu rozhodnutí o odstoupení od pařížské dohody o klimatu z roku 2015, v níž se USA zavázaly, že sníží emise skleníkových plynů v zemi mezi lety 2005 a 2025 o 28 procent. Trump uvedl, že dohoda by stála Američany biliony dolarů, zrušila pracovní místa a brzdila ropný, plynárenský, uhelný a zpracovatelský průmysl.
Pařížskou dohodu podepsalo 195 zemí. Základním cílem dohody je udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Text rovněž vyzývá státy, aby usilovaly o co nejrychlejší globální snížení emisí skleníkových plynů.
